Vtipy o Židech

Sedí Kohn v hospodě, šampaňské, ústřice...
Roubíček se ho ptá: „Pořád říkáte, že nejdou kšefty, a takhle si tu debužírujete?”
„Pochopitelně, kdyby kšefty šly, tak jsem vzal s sebou i manželku!”

Známý neznaboh Benny přišel z Haify rovnou do pekla. Čekalo ho jedno velké překvapení. Svěží příroda, zelené trávníky, bujné lány, stromy plné všelijakých plodů, zahrady plné zeleniny, zurčící bystřiny, stinné hájky, jezírka - neuvěřitelně utěšený pohled! Benny jako podnikatel si dovedl spočítat, že bude muset zacálovat nějaké úroky za svůj plně prožitý veskrze hříšný život, ale toto?
„Co čučíš, kemo?” drcnul do něj jeden šťastně vyhlížející obyvatel pekla.
„No, čučim,” připustil světem protřelý bonviván, „čekal jsem leccos, ale toto je co? Myslel jsem si - peklo, to je poušť a šílený vedro bez jediného místa, kde by bylo líp! Ale že bude všude ovoce, květiny, vůně, svěží vánek, oázy stínu a bzučení cikád - to tedy čučim. To ale není peklo! Co se stalo s peklem?”
Starousedlík se podrbal za uchem: „Jo, to bejvávalo, přesně jak jsi říkal. A ještě hůř. To bylo kdysi. Pak to ale nabralo tenhle obrat, jak sem přišli nějací ti Izraeliti a celý peklo zničili tím svým zavlažováním!”

Žid podepíše pojistnou smlouvu a nedůvěřivě se dívá na agenta: „Takže teď, pokud mi ta chata shoří, dostanu tolik peněz?”
„Samozřejmě, ale jen v případě, že ji nezapálíte sám.”
„Á - já jsem věděl, že je v tom nějaký podvod!”

Je sucho. K rabínovi přijdou Židé a prosí ho, aby vykonal zázrak, ať konečně prší.
„Ne,” řekl rabín, „nemůžu udělat zázrak, když nevěříte v Boha.”
„Proč tak mluvíš, rebe?”
„Protože,” povídá rabín, „kdybyste věřili v Boha, tak byste přišli už s deštníky!”

Starý Kohn umíral a pozval si ke smrtelné posteli svého obchodního partnera pana Steina.
„Mám stříbrný servis pro dvanáct osob,” povídá mu, „ze kterého někdo tři kusy ukradl. Až umřu, přenechám ti ho, ať je servis zase kompletní...”

„Kohn, voni prej byli v Rusku.”
„No jo.”
„No a jaký to tam je?”
„Dobrý.”
„No a jaký tam maj města?”
„Dobrý.”
„A co vesnice?”
„Dobrý.”
„Kohn, nemoh by to trochu rozvýst?”
„No když rozvýst, tak teda ne moc dobrý.”

„Policie? Jsem majitel klenotnictví a právě mě chtějí oloupit, pomoc!”
„Ale pane Kohn, prosím vás, kolikrát vám mám vysvětlovat, že když po vás zákazníci chtějí slevu 2 %, neznamená to ještě loupež!”

Žid zastavil taxi. Při vystupování mu taxikář naúčtoval 600 Kč. Žid dal 300 s odůvodněním, že přece ve vozidle jeli ve dvou.

Přijde Žid na návštěvu a najde svého přítele škrabkou olupovat zeď.
„Oni malují, Kohn?”
„Ale kdeže, stěhujeme se.”

„Ahoj, Móric! Proč si držíš tvář?”
„Byl jsem u zubaře a vytrhl mi dva zuby.”
„Vždyť tě bolel jen jeden!”
„No jo, ale on neměl do pětistovky zpátky...”