Vtipy o lesní zvěři

Jednoho dne se medvěd rozhodl, že pobije všechna zvířátka v lese. Postupně si je napsal na seznam od A až do Z, aby na nějaké nezapomněl. Přišel k němu vlk a ptá se: „Medvěde, prosím tě, jsem na tom tvém seznamu?”
Medvěd se podívá: „Vlk, vlk... Ano, jsi tady!”
„Prosím tě, nech mě žít ještě do zítřka,” škemrá vlk, „potřeboval bych se rozloučit s dětičkami a ošustit manželku!”
„No dobře.”
Druhý den se vlk vrátí, medvěd po něm skočí a je s ním amen. Po chvíli přijde liška a vyzvídá: „Medvěde, prosím tě, jsem na tom tvém seznamu?”
„Liška, liška, liška... Ano, jsi tady!”
„Prosím tě, medvěde, nech mě do zítřka žít, potřebovala bych se rozloučit s dětičkami, manželem a tchyní.”
„Tak jo.”
Následující den jde liška kolem, medvěd vyběhne ze svého brlohu a rozsápe ji. Za chvíli přiběhne zajíc a povídá: „Medvěde, jsem na tom tvém seznamu?”
„Zajíc, zajíc, zajíc... Ano, jsi tu!”
Zajíček se opatrně zeptá: „A musíš mě opravdu zabít?”
„Ne.”
„Tak ahoj!”

Tchoř se navoněl a žába zezelenala závistí...

„Víš, že medvěd brtník bude přejmenován?”
„Nevím, a proč?”
„Protože je v lese tolik harampádí, že se mu bude říkat medvěd škobrtník.”

Přijde zajíc do krámu se zmrzlinou a ptá se: „Máte mrkvovou?”
„Ne.”
Další den přijde zas: „Máte mrkvovou?”
„Ne.”
Třetí den je tam opět: „Máte mrkvovou?”
„Ne,” řekne znovu prodavač a chytne ho za uši a pověsí ho pod obraz prezidenta.
A zajíc řekne: „Taky chtěl mrkvovou?”

Běží zajíc po lese a huláká: „Já jdu na medvěda, já jdu na medvěda!”
Potká ho liška a říká: „Ty se ho nebojíš?”
„Ne!”
Jde dál a zase: „Já jdu na medvěda, já jdu na medvěda!”
Potká vlka a vlk říká: „Ty se ho nebojíš?”
„Ne!”
Jde dál a huláká: „Já jdu na medvěda, já jdu na medvěda!”
Potká medvěda a ten říká: „Ty se mě nebojíš?”
A zajíc: „Já jdu na maliny, kecám voloviny, kecám voloviny...”

Zajíc si koupí kolo a projíždí se na louce. Potká medvěda.
„Kde jsi vzal peníze na kolo, zajíci?” ptá se medvěd.
„Kdybys, medvěde, nechlastal a šetřil, měl bys taky kolo!”
Za čas se zase potkají a zajíc má motorku.
„Kde jsi vzal na motorku?”
„Kdybys nechlastal, měl bys taky motorku!”
Za nějaký čas se zajíc projíždí na pasece v novém autě a hledá medvěda, aby se mu pochlubil, ale nemůže ho najít. Najednou uslyší nějaký hukot. Podívá se nahoru a on to medvěd ve vrtulníku!
„Kde jsi, prosím tě, vzal na vrtulník?!”
„Stačilo jen vrátit prázdný lahve!”

Proč má zajíc dlouhé běhy?
Aby si neodřel pytlík, až poběží přes strniště.

Dva králíci utekli z výzkumné laboratoře a poprvé v životě spatřili trávu. A tak hop, hop, hop - skákali přes ni, když tu potkali staršího králíka.
„Ahoj,” říká ten starší králík. „Pokud chcete, můžete bydlet se mnou v mém doupěti.”
„Co je to doupě?” zeptali se králíci.
„Pojďte za mnou,” pobídl je starší králík.
Odvedl je do podzemí a oni byli unešení všemi těmi chodbami a jeskyňkami a rozhodli se zůstat s ním. Ráno je probudí dupání. Dup, dup, dup - dupe starší králík a ptá se jich: „Nechcete jít se mnou na zelí?”
„Co je to zelí?” ptají se oba králíci.
A starší králík je odvede na pole plné zelí, kde celý den chroupou. Zelí jim hrozně chutná, a tak se vracejí spokojeni s plnými žaludky a pochvalují si dnešní den. Druhý den opět - dup, dup, dup, a...
„Pojďte na zelí,” říká starší králík, a tak hopkají.
A další den znovu. To už pak povídá jeden druhému: „Což o to, zelí je dobrý, ale copak tohle je ten slavnej život? Pojď, ten musí bejt někde jinde.”
A tak jdou. Opět hop, hop, hop přes trávu, až potkají mladšího králíka, který je hned zdraví: „Ahoj. Zvu vás do svýho doupěte. Mám tam plno mladejch králičích holek.”
„Co je to holka?” ptají se králíci.
„To uvidíte,” odpoví jim ten mladší králík. „Pojďte se mnou.”
Tak jdou a po celé tři dny si užívají - dupky, dupky, dupky. Ale pak přijde první králík za tím druhým a povídá: „Člověče, já odsaď musím vypadnout.”
„Cože?” diví se druhý králík. „Vždyť tohle jsou ty nejlepší dny našeho života!”
Nespokojenec na to: „No jo, to je pravda. Ale když já už mám strašnou chuť na cigáro!”

Zvířátka v lese se dozvědí, že medvěd má seznam zvířat, která chce sníst. Jde za ním vlk a říká: „Medvěde, ty máš ten seznam, jsem tam, prosím tě, taky?”
Medvěd se podívá do seznamu: „Jo, hele, tady jsi - přesně uprostřed.”
Vlk řekne: „Tak já se zajdu rozloučit s rodinou a přijdu zpět a ty mě sežer.”
Přijde zpátky - medvěd ho sežere.
Jako druhá jde liška. Medvěd ji najde v seznamu.
„Medvěde, tak já si zaběhnu domů, rozloučím se s rodinou a přijdu, ať to mám za sebou.”
Skutečně se vrátí a medvěd ji sežere.
Jako třetí jde k medvědovi zajíc: „Zdar medvěd, ty máš ten seznam?”
Medvěd zahřmí: „Jooo.”
A zajíc povídá: „A jsem v něm taky?”
Medvěd se podívá: „Tady jsi, třetí od konce.”
Zajíc se na medvěda podívá a říká: „A nemohl bys mě z něj vyškrtnout?”
Medvěd vezme tužku a odvětí: „Ale jo, beze všeho...”

Běží zajíc lesem a najednou spadne do jámy. Řekne si: „Klidně počkám, on mě někdo vytáhne.”
Za chvíli spadne do díry liška a říká si: „Jíst mám co, tak klidně počkám, až mě někdo vytáhne.”
Za další chvíli spadne do díry vlk: „Jíst mám co, pomilovat mám co, tak klidně počkám, až mě někdo vytáhne.”
Nakonec spadne do díry medvěd: „Jíst mám co, pomilovat mám co a ještě někdo dostane přes hubu!”