Vtipy o lesní zvěři

Je sychravý podzim, liška, medvěd a vlk hrají karty, liška říká: „A o co budeme hrát?”
Medvěd na to: „Jen tak, je hnusné počasí a potřebujeme se něčím zabavit.”
Chvíli hrají a liška zase říká: „I ti blbí lidé hrají aspoň o peníze a my nic?”
Medvěd zase: „Je venku hnusně a máme zábavu, tak to nekaž.”
Po další hře se zase liška zeptá: „Tak o co budeme hrát, co dostane vítěz?”
Vlk na to: „Už vím, vítěz dostane přes tu držku rezavou.”

Medvěd se vrací unavený domů a najednou slyší králičí zpěv. Říká: „Králíku, prosím tě, přestaň zpívat. Chci si odpočinout.”
„Ano, medvěde, přestanu.”
Medvěd uléhá do postele a zase uslyší králíkův zpěv. Hned se rozčílí a vyběhne z domu. „Králíku, nech toho! Nebo uvidíš!”
„Ano, ano, medvěde! Slibuji!”
Medvěd už usíná a co neslyší - králíkův zpěv! Vyběhne před dům a nikde nikdo. Najednou uvidí králičí uši čouhat z potoka. Vytáhne za ně králíka a králík mu řekne: „Hele, medvěde, les je tvůj, ale nás ryby nech na pokoji!”

Lesem jede medvěd na své nové motorce, na sobě žlutý proužkovaný oblek, na hlavě třípatrový čokoládový dort a píská si Bolero. Potká lišku. Ta ho sjede vláčným pohledem, pak se zadívá na jointa, co právě kouří, a mlaskne: „Jo, tak to je matroš...”

Podzim. Dva medvědi, než zalezou do brlohu, pozorují padající listí a jeden z nich říká druhému: „Rád bych jednou viděl toho maniaka, který všechny ty listy celou zimu barví na zeleno a zase věší na stromy.”

Jaký je rozdíl mezi ježkem a ježkovou?
Ježek má o jeden osten víc.

V lese se sejdou zvířátka a začnou diskutovat o momentální pracovní situaci v lese. Nakonec se rozhodnou, že turisté již nedokážou uživit les svými odpadky a domluví se, že si každý najde práci. Po měsíci se zase sejdou a začnou si povídat o nové práci.
První začne vlk: „No já si našel práci a hlídal jsem stádo ovcí, ale jak se ztratily tři ovce, vyhodili mě.”
A další je liška: „To já jsem si našla hlídání slepic. Pět slepic se ztratilo a taky mě vyhodili.”
Nakonec povídá medvěd: „To já zas hlídám na stavbě, cihly nežeru a Ukrajince nikdo nepočítá.”

Je doba honů. V příkopě sedí zajíček, má ovázanou packu a usedavě naříká. Přihopká k němu druhý a soucitně praví: „Copak, hony, hony?”
První zafňuká: „Hony.”
„Mysliveček, mysliveček?”
„Mysliveček.”
„Střelil, střelil?”
„Ne, šlápl.”

Správce přírodního parku v Britské Kolumbii dává instrukce návštěvníkům: „Je možné, že narazíte na medvěda grizzlyho. Protože se však většinou vyhýbá kontaktu s lidmi, tak byste si měli na baťoh přivázat zvonečky. Jejich zvuk varuje medvědy a ti tak budou mít dost času, aby zmizeli. Pokud ale někde uvidíte medvědí trus, ihned takové místo opusťte.”
Jeden z návštěvníků se zeptá: „A jak poznáme medvědí trus?”
Správce na to odpoví: „Velice jednoduše, je v něm spousta zvonečků.”

Jednoho dne se medvěd rozhodl, že pobije všechna zvířátka v lese. Postupně si je napsal na seznam od A až do Z, aby na nějaké nezapomněl. Přišel k němu vlk a ptá se: „Medvěde, prosím tě, jsem na tom tvém seznamu?”
Medvěd se podívá: „Vlk, vlk... Ano, jsi tady!”
„Prosím tě, nech mě žít ještě do zítřka,” škemrá vlk, „potřeboval bych se rozloučit s dětičkami a ošustit manželku!”
„No dobře.”
Druhý den se vlk vrátí, medvěd po něm skočí a je s ním amen. Po chvíli přijde liška a vyzvídá: „Medvěde, prosím tě, jsem na tom tvém seznamu?”
„Liška, liška, liška... Ano, jsi tady!”
„Prosím tě, medvěde, nech mě do zítřka žít, potřebovala bych se rozloučit s dětičkami, manželem a tchyní.”
„Tak jo.”
Následující den jde liška kolem, medvěd vyběhne ze svého brlohu a rozsápe ji. Za chvíli přiběhne zajíc a povídá: „Medvěde, jsem na tom tvém seznamu?”
„Zajíc, zajíc, zajíc... Ano, jsi tu!”
Zajíček se opatrně zeptá: „A musíš mě opravdu zabít?”
„Ne.”
„Tak ahoj!”

Tchoř se navoněl a žába zezelenala závistí...