Vtipy o národech a menšinách

Na Appelplatzu v koncentráku chodí SSák sem a tam před řadou nastoupených, strachem a zimou se třesoucích vězňů. Ten SSák má jedno oko skleněné. Je to výrobek z Vídně, velmi kvalitní. On s ním umí i hýbat. Pro zábavu se každé ráno ptá vězně, kterého si vybere, aby mu řekl, které jeho oko je to skleněné. Vězni se většinou spletou a dostanou hned strašnou ránu pěstí. Ptá se malého Kohna. A ten řekne zcela klidně: „To levé je skleněné, Herr Sturmbannführer, to levé.”
„Jaks to poznal, holomku židovská?” ptá se SSák.
„Tak dobrácky se kouká, Herr Sturmbannführer.”

Doktor volá paní Liebermannové: „Vážená paní! Ten šek, kterým jste měla uhradit svoji poslední návštěvu v mé ordinaci, byl nekrytý! Právě se mi vrátil zpět!”
Paní Liebermannová: „Stejně jako ta moje artritida.”

Z obecního zpravodaje: „V pátek nás poctila svou návštěvou banda potulných cikánů, která dotáhla do města koňmo vozy. Zatancovali, zahráli a přirozenou selekci slepic provedli.”

Potkají se dva Slováci: „Chceš sa presadiť?”
„Chcem.”
„Kúp si kvetináč.”

Cikán a běloch bydlí vedle sebe ve stejných barácích. Oba dva se rozhodnou ty dva baráky prodat. Běloch vyhodí cenu na 1 000 000 Kč, ale dozví se, že cikán ten svůj prodává za 2 000 000 Kč. Nasupeně tedy dojde k cikánovi a povídá: „Jak to, že prodáváš ten stejný dům za dvakrát větší cenu?!”
„Protože vedle mě nebydlí cikáni!”

V letadle říká pilot cestujícím: „Bohužel nám přestal fungovat jeden z motorů, abychom mohli znova nabrat výšku, musíme letadlu trochu odlehčit, zavazadlový prostor je již vyprázdněn, nyní vás žádám o to, abyste dali také všechna příruční zavazadla do uliček...”
Letušky vyhodí zavazadla ven a letadlo se vznese opět do výšky.
Po nějaké době se ozve znovu pilot: „Bohužel jsme motor stále nenahodili a znovu klesáme, tentokrát bude třeba obětovat někoho z cestujících...”
V letadle se začnou pasažeři rozhlížet, dívat jeden na druhého a ozývá se nesouhlasný šum...
Pilot pokračuje: „Rád bych vás trochu uklidnil, nejsme žádní xenofobní rasisté, a tak začneme hezky pěkně podle abecedy... takže Arabové, buzeranti, Cikáni, černoši...”
V zádi letadla se pod sedačkami krčí černoch se synem a začíná se hlásit: „Afroameričani...” Nic. „Barevní...” Nic. „Černoši...” Nic.
„Tati, vždyť jsi mi vždycky říkal o bratru Lutheru Kingovi, jak se nemáme stydět za to, že jsme Afroameričani, a teď tohle?”
„Jasně, synku, ale drž hubu, pro dnešek budeme raději negři, Japonce vyhoděj dřív!”

Víte, co mají Somálci po jídle?
Hlad.

Dva Židi se baví v synagoze, po první světové válce. Oba podnikali jako armádní dodavatelé.
Jeden říká: „Věřím na zázraky. Jednou jsem dodal armádě deset tisíc plynových masek - to však vědí, z druhé ruky, jen jsem to dal trošku upravit, aby to vypadalo - no a velitel mne nechal zavřít do utěsněné komory, nasadil mi jednu masku a pustil tam plyn. Modlil jsem se modlitbu za mrtvé - a stal se zázrak, přežil jsem!”
Druhý: „Prosím jich, žádný zázrak. Ten plyn jsem dodal já!”

Rus se ptá Slováka: „Znaješ što eto? Adin, dva, tři. Adin, dva, tři.”
„Vím, Kazačok. A ty víš, co to znamená 15, 15?”
„Neznaju.”
„No přece čtvrt na čtyři, blbče!”

Turista z Londýna seděl večer v hospodě a poslouchal, jak místní občané chválí svoji rodnou zem. Na závěr večera pravil: „Tak si odmyslete svoje hory a jezera - a co vám zbude ze Skotska?”
„Anglie,” odpověděl starý MacCulloch.