Vtipy o vysokých školách

Zkouška. Profesor: „Který lidský orgán je symbolem lásky?”
Studentka: „Mužský, nebo ženský?”
Profesor si povzdychne: „Jo, jo, doba se mění. Za mých mladých časů to bylo srdce.”

Slečna k profesorovi: „A opravdu mi k lepší známce nepomůže ani padesát tisíc fanoušků na Facebooku?”

Profesor filosofie přednáší: „Žádná věda sama o sobě nemůže učinit člověka šťastným.”
Hlas ze zadních lavic: „Kromě chemie, že ano?”

Potká student kolegu: „Jak to, že sis vzal můj nový kabát?”
„Nechtěl jsem, aby déšť promáčel tvůj nový oblek.”

Bydlí dva kamarádi na kolejích. Jednoho dne povídá jeden druhému: „Ty, poslyš, nemohl bys dneska vypadnout a přijít až k ránu? Dneska totiž za mnou má přijít moje holka.”
„Samozřejmě, no problem!”
K ránu se tedy vrací na kolej, otevře dveře do pokoje a vidí pěknou spoušť. Celý pokoj je zapařený, okna zamlžená, prostěradlo propocené a na posteli leží zničený kamarád. A tak se zeptá: „Tak co, dobrý?”
„Desetkrát!”
„A ona?”
„Nepřišla!”

Ptá se vysokoškolák spolubydlícího na koleji: „Ty vole, Karle, proč jsi od krve?”
„Venku je děsná kosa... a drží ji v ruce nějaká babizna.”

Po celonárodních srovnávacích zkouškách: „Řekni mi, jak jsi ten písemný test ABCD mohl udělat na 52 bodů z 60, když jsi říkal, žes opisoval od souseda a tvůj soused měl jenom 21 bodů?!”
„On měl ale jinou variantu...”

Tatramatku bych definoval spíše než jako dceřinnou společnost, jako společnost matčinnou.

Dva mladíci studovali chemii v Praze. Celý rok se jim docela dařilo, vypadalo to na vzorné studenty. Víkend před závěrečným testem se proto rozhodli, že se trochu uvolní, a odjeli za kamarády na Moravu trochu oslavovat. Jenže to přehnali a prospali celou neděli. Do Prahy dorazili v pondělí ráno, naprosto neschopní rozumně uvažovat.
Odpoledne po termínu testu přišli za profesorem a začali mu vysvětlovat, jak byli na víkend pryč, a když se vraceli, píchli kolo a strávili půlku noci na silnici v marné snaze někoho stopnout, takže nestihli dorazit na koleje včas a prošvihli test. Profesor se zamyslel a rozhodl, že mohou tedy přijít na písemku druhý den. Oba si oddechli, na kolejích zapadli na pokoj a zopakovali si látku.
Druhý den je profesor posadil každého do jedné místnosti a přinesl jim zadání testu. Na první straně byla otázka za pět bodů, cosi o koncentracích roztoků, takže to v pohodě oba zmákli. Ale byli zatraceně překvapení, když otočili papír a tam stálo: „(95 bodů) Které kolo?”

„Představ si, mám na koleji souseda Turka,” vypráví kámošovi vysokoškolák, „vykouknu z okna, odvedle najednou hlasité hlasy a vylétne utěrka. Zakroutím hlavou, a za chvilku vyletěl oknem Turek!”