Vtipy o matfyzu

Jednoho večera na koleji Matematické fakulty: „Mám chuť dělat něco zakázanýho...”
„Tak pojď, budeme dělit nulou.”

Proč pařez nemůže být strom?
Protože obsahuje kružnice.

Co se stane, když matfyzáka vyhodí a odejde na VŠE?
Na obou fakultách prudce vzroste průměrné IQ!

Co se stane, když matfyzačka přestoupí na ekonomku?
Matfyz přijde o nejkrásnější a nejhloupější studentku, na ekonomce zase přibyde nejchytřejší a nejošklivější.

Dva letí v balónu, jenže náhle se zhorší počasí, přijde vítr, mlha a déšť. Když se zase vyjasní, oba vidí, že je vítr odvanul bůhvíkam. Pod nimi na zemi ale jde nějaký chlap, tak na něj oba volají: „Kde to jsme?”
Chlap se zastaví a dlouze se zamyslí. Až když se od něj balón vzdálí natolik, že už není skoro slyšet, zavolá na ně: „V koši pod balónem!”
Jeden z letců říká druhému: „Hmmm, tak tohle byl asi matematik.”
„Proč myslíš?”
„Za prvé, odpověděl naprosto správně, přesně a bez výhrad. Za druhé, přijít na to, co je normálnímu člověku jasné na první pohled, mu trvalo půl hodiny. Za třetí, jeho zjištění není vůbec k ničemu.”

V letadle sedí vedle sebe černoška, Japonka a gorila. Dají se do řeči a zjistí, že všechny letí do Čech studovat VŠ. Protože si padnou do oka, domluví se, že se po roce sejdou a popovídají si o svém studiu.
Po roce se skutečně setkají. Japonka povídá: „Já jsem na té filozofii a moc mě to baví, akorát kluci, víte, asi se jim nelíbím, prostě si mě vůbec nevšímají.”
Černoška se přidá: „Já jsem na tom stejně. Ten peďák mě baví, ale kluci si ze mě akorát dělají legraci.”
Gorila se zamyslí a povídá: „Holky, já si nemůžu stěžovat, na matfyzu jsem nejhezčí.”

Jak odpoví na otázku, kolik je 2 x 2 studenti jednotlivých ročníků matfyzu?
Student 1. ročníku - bez přemýšlení: „4.”
Student 2. ročníku - po chvilce přemýšlení: „4, přesně.”
Student 3. ročníku - vezme kalkulačku, zmáčkne pár tlačítek a odpoví: „4.”
Student 4. ročníku - napíše program se sto řádků, odladí ho, spustí a odpoví: „4.0e+00.”
Student 5. ročníku - navrhne nový programovací jazyk, který je jako stvořený na takové úlohy, implementuje ho, napíše program, spustí ho a odpoví: „4, ale pochybuju, že jsem včera v noci odladil všechny chyby...”
Student před státnicemi - pláče: „Proč si myslíte, že musím znát všechny ty zavšivené konstanty zpaměti!”

Proč nosí matfyzáci kostkované košile?
Aby mohli určit souřadnice, kde je svědí záda.

Potkají se na ulici dva matfyzáci a jeden se zeptá toho druhého: „Hele, prosím tě, kolik je?”
„Devatenáct let,” odpoví kolega.
„Ale ne, já myslím hodin!”
„17 krát 365 krát 24 plus nějakých 289 krát 24 minus 10 hodin.”

Matfyzák a matfyzačka si telefonují: „Víš, Petře, já jsem to tentokrát nedostala...”
„Vždyť jsem ti také nic neposílal.”