Vtipy o různých lidech

Jede si hezká blondýnka autem napříč Virginií a najednou se jí uprostřed kukuřičného pole porouchá. Protože si s tím neví rady, rozhodne se, že zajde k nejbližší farmě pro pomoc. Farmář se koukne pod kapotu a navrhne: „Víte co, slečno? Teď s tím nic nenaděláme, za chvíli je stejně tma. Přespíte u nás a zítra vás odtáhnu do servisu. Jenom mi slibte, že moje kluky, Frankieho a Johnnyho, necháte na pokoji. Jsou ještě mladí a nezkušení.”
„Jasně,” slibuje blondýna a myslí si: „Přece se nespustím s nějakými venkovskými burany!”
Když ale přijedou na farmu, uvidí tam dva mladíky, hezky urostlé a opálené. V noci zaklepe na dveře jejich pokoje a říká: „Tak co, hoši? Chcete, abych vám ukázala, jak to chodí ve světě?”
„Chceme,” na to Frankie a Johnny.
„Tak dobře,” povídá zkušená blondýna. „Ale nejdřív si nasaďte tyhle gumové věcičky, nechci otěhotnět. A ne, že si je sundáte!”
A tak řádí celou noc, vystřídají snad všechny polohy.
Po dvaceti letech si takhle sedí Frankie a Johnny, oba staří mládenci, na verandě a Frankie se zeptá: „Ty, Johnny, pořád myslím na jednu věc. Pamatuješ na tu blondýnku, co se tady jednou před dvaceti lety zastavila a chtěla nám ukázat, jak to ve světě chodí?”
„Jasně, že pamatuju.”
„A vadilo by ti, kdyby byla těhotná?”
Johnny se dlouze zamyslí a nakonec prohlásí: „Ne, myslím, že nevadilo.”
„Tak co kdybychom si sundali ty gumové věcičky?”

Kliku mám. Ale moc šťastný mi nepřipadá, že ji mám v ruce.

Byl jednou jeden farmář, který pěstoval melouny. A dařilo se mu, ale měl starosti s kluky z okolí, kteří mu vždycky v noci vlítli na pole a pár melounů mu odnesli. Tak trochu zapřemýšlel, jak na ně a nakonec vyrobil velikou ceduli: „Pozor, jeden z melounů je napuštěn kyanidem!” a postavil ji na kraj pole.
Když se za pár dní přišel podívat, jak to vypadá, zjistil, že žádný meloun nechybí, ale na jeho ceduli připsala dětská ruka: „Teď jsou ty melouny dva!”

Radí se sedlák se starou: „Ten náš beran je nějaký smutný. Nemám ho zaříznout?”
„No, když myslíš, že ho to rozveselí...”

„Neznáš nějakého Čárlse Bridže?” ptá se Pražák známého.
„Neznám, kdo to má být?”
„Asi nějakej slavnej herec, protože se sem na něj prý jezdí dívat turisti z celého světa!”

Proč zemědělci zaorávají soupravu pražského metra?
Aby se z jejich vesničky stalo metropole.

„30 let pražského metra 1974-2004,” čte Brňák v pražské podzemce. „A co má jako být? To náš brněnskej metr už je známej odedávna!”

Jak se odborně nazývá chlapec z Mostu?
Rozený sebevrah.

Zlobí se narkoman na sociálce: „Jaktože nemám nárok na dávky?!”

Zlobí se žena na manžela, multimilionáře: „Příště, až ti řeknu, kup čínu, znamená to jídlo!”