Vtipy o národech a menšinách

Skot Lesly Elder se vrátil o den dříve ze služební cesty domů. Doma přistihl svoji ženu Nelly ve společnosti Johna Benneta. Rozčílil se: „To už je podruhé, Johne, co jsem vás přistihl! Pamatujte si, že stane-li se to ještě potřetí, pak budu nucen vás požádat o příspěvek na činži...”

V kostele svatého Petra v Římě navštívila výprava Skotů mši. Ke konci mše procházeli ministranti s pokladničkami a vybírali. Než došli k MacPhersonovi, podařilo se mu předstírat, že omdlel. I nelenili ostatní jeho přátelé, chopili se ho, a rychle ho vynesli na čerstvý vzduch...”

Vykládá Skot Anderson svému příteli: „Mám hroznou smůlu. Zastavily se mi hodinky a žádný hodinář je už nechce spravit.”
„Tak je zahoď, nebo je dej dětem na hraní.”
„To by byla škoda. Koneckonců - ukazují dvakrát denně správný čas...”

Obchodní zástupce jedné skotské firmy z Aberdeenu odjel na služební cestu do severní Anglie. Tam jej zastihla velká povodeň, která mu znemožnila další cestu. Poslal své firmě telegram: „Povodeň mě odřízla od světa, nemohu se vrátit. Co mám dělat.”
Obratem dostal odpověď: „Okamžitě nastupte dovolenou...”

Umíral starý Skot MacHardy. Blízcí příbuzní jsou shromážděni kolem jeho lože, a protože si myslí, že je v bezvědomí, radí se, jak zařídit pohřeb. Ale stařec je slyší. Náhle se zvedne na loktech a povídá: „Jestli mi chcete dát dělat rakev u toho lumpa Smitha, co prodává tak draho, tak s tím nesouhlasím a do rakve od něho mě nedávejte...”

Zdá se to sice neuvěřitelné, ale svého času se ve skotském Aberdeenu mezi lidmi šuškalo, že když místní skrblík Bawter našel doma půl láhve léku proti kašli, tak poslal v zimě a za mrazu své dvě děti, aby chodili bosé po sněhu - jen aby lék nepřišel nazmar!

Skot MacKay se oženil a jel se svou novopečenou chotí na svatební cestu. V Doveru jí koupil bonboniérku. V Paříži jí dal první bonbón, v Berlíně druhý. A když jej požádala v Římě o další, řekl: „Už ne, miláčku. Ty ostatní už necháme dětem...”

Anglický lord se přihlásil do golfového klubu. Protože nikdy před tím golf nehrál, tak si najal instruktora. Přišli na golfové hřiště, instruktor postavil míček na odpalovací místo a vysvětluje: „Sire, vidíte ten praporek, který je před námi asi dvě stě padesát metrů? Tak ten míček musíte dostat co nejblíže k tomu praporku.”
Lord asi pětkrát míček minul, ale pak se mu konečně podařilo jej odpálit a ten dopadl a dokoulel se asi deset metrů od praporku.
„Sire, to byla vynikající rána na začátečníka - výborně!” nešetřil chválou instruktor.
Když přišli k praporku, tak instruktor praví lordovi: „Sire, já teď vytáhnu ten praporek a vy pokud možno jediným úderem se snažte dostat ten míček do té jamky.”
Lord vytáhl dýmku a začal si ji rozvážnými pohyby plnit tabákem a přes přihmouřené oči s pověstným klidem vytkne instruktorovi: „Mohl jste to říci hned a nemuseli jsme sem takový kus chodit...”

Skot Patrick Grant huboval svého syna: „Máš prosím tě rozum? Ty chceš být samá zábava! Je to týden, co ses díval na zatmění měsíce a dnes chceš po mně šilink, abys mohl jít do kina...”

Skotský turista byl na návštěvě v Praze a v jedné z hlavních ulic ztratil kovovou pětikorunu. Ihned to šel nahlásit na policii. Tam s ním sepsali protokol a sarkasticky ho ujistili, že do pátrání zapojí celý policejní aparát a aby se přišel za tři dny zeptat.
Třetí den prochází Skot tou ulicí, kde ztratil tu pětikorunu, a udiveně zírá, jak je celá ulice rozkopaná. Přeskakuje jámy, přelézá hromady hlíny a libuje si: „Tedy všechna čest, to se jim musí nechat, ale uměli to vzít pořádně do ruky!”