Vtipy o lásce

„Maminko, dneska jsem se ve škole popral!”
„Vážně, Venoušku? A proč?” ptá se maminka.
„Kluci se mi smáli, že jsem teplouš, tak jsem je praštil kabelkou!”

Přijde hošan v růžové košilce do baru na divokém západě a rovnou si to hasí k barpultu a: „Jednu limonádičku.”
Barman na něj koutkem oka mrkne: „Hošanům nenaléváme.” A dál cídí sklenici.
Hošana to namíchne, a tak si řekne, to by bylo, aby mně nenalil. Tak si obleče kovbojské oblečení, kolem pasu si dá místo opasku bič a jde zase tam a rovnou k barpultu a: „Pivo.”
Barman na něj zase jen mrkne koutkem oka: „Hošanům nenaléváme.” A dál cídí sklenici.
To už je hošan opravdu dopálený. Půjčí si opasek s náboji a kolty. Zavěsí je proklatě nízko a jde zase do baru a rovnou k barpultu. „Nalej, barmane, něco ostrýho.”
Barman na něj zase jen mrkne: „Hošanům nenaléváme.” A dál cídí sklenici.
To už je hošan opravdu navztekaný, tak si půjčí oblek v černé kůži, kolty zavěsí opravdu hodně nízko a zase jde do baru přímo k barpultu. Nahodí široký ramena, že je skoro zázrak, že prošel dveřma. Třískne koltama o barpult a: „Barmane, jednoho dvojitýho vizoura, ale honem!”
Barman se ani neotočí: „Hošanům nenaléváme.” A dál si cídí sklenici.
Hošan už neví, jak dál, a tak se ho zkroušeně ptá: „Jak to, že mě pokaždé poznáte?”
Barman odloží sklenici, otočí se k němu a povídá: „To je jednoduché, když nosíš pořád tu stejnou kabelečku.”

„Nyní se, miláčku, vezmeme. Nebude to krásné?”
„Ach, ano!”
„Pro začátek budeme bydlit u tvých rodičů, miláčku.”
„To asi nepůjde, drahoušku.”
„Proč ne, cukroušku?”
„Protože moji rodiče bydlí ještě u svých rodičů.”

Symbol svatby - dvě spojená kolečka.
Pozor, chlapi - je to zárodek řetězu!

Dva týpci v šalině: „Ty vole, tamta kočka se na mě usmála.”
„To nic. Taky jsem se smál, když jsem tě poprvý viděl.”

„Miláčku, spáchal bys sebevraždu, kdybych tě opustila?”
„Pochopitelně, v takových případech to dělám vždycky!”

Mladík z vesnice balí v hlavním městě Pražačku a celkem se mu daří, než řekne: „Umíš mňoukat?”
„Cože??”
„Jestli umíš mňoukat... abych věděl, jestli jsi kočka...”

Po vášnivé noci.
On: „Dobré ráno, broučku.”
Ona: „Dobré ráno, květinko.”
Ona: „Miláčku. Co si dáš na snídani?”
On: „Nic, lásko. Nemám hlad.”
Ona: „Můžu se tě na něco zeptat, kocourku?”
On: „Jasně, kytičko moje. Ptej se.”
Ona: „Ty si asi taky nepamatuješ moje jméno, co?”

Podívala se na mě, potom na svého přítele, potom znovu na mě a moji šekovou knížku a potom znovu na svého bývalého přítele...

„Dám ti tolik pusinek, kolik má tahle minerálka bublinek.”
„Jééé.”
„Škoda, že je neperlivá.”