Vtipy o lásce

Sešly se dvě kamarádky.
„Mirek pro mě udělal skutečně všechno, všecičko na světě. Nejdřív nechal pití, potom kouření, pak karet a nakonec nechal i mě.”

„Já jsem se ti seznámil s děvčetem a to je jak ta věž v Pise.”
„Proč?”
„Vypadá, jako že padne, ale nepadá.”

„Rodino, oznamuji vám, že jsem se právě zasnoubil s Mařenkou Šťouchalovou!”
„Synu, ona je přece pro tebe stará!” povídá máma.
„A je ošklivá,” přisadila si sestra.
„Nemá žádná prsa ani zadek!” křikl brácha.
„Já souhlasím s tvým rozhodnutím,” řekl rozvážně táta, „protože nemá žádné sourozence a ani jediného příbuzného.”

„Kdybys chtěl, ukážu ti místo, kde mi vyoperovali slepé střevo,” svádí dívka chlapce.
„Ani náhodou, z nemocnic se mi dělá zle.”

Jak požádal inteligentní chlapec děvče o ruku?
Vzal s sebou dívku na loďku a uprostřed věty řekl: „Miluj mě, nebo opusť člun.”

Povídá si kluk s holkou: „Když mi bylo šestnáct, žil jsem bez problémů.”
Holka: „Ale neznal jsi mě.”
A kluk na to: „No právě.”

„Já jsem profesor matematiky, slečno.”
„No dobrý, tak se mnou nepočítejte!”

Dva kamarádi ze střední se potkají po několika letech.
„Tak si představ, Jirko, že jsem se nedávno oženil. Má žena je sice o pět let starší, ale to mi nevadí.”
„O pět let? To nic není, to je krásný věk. To moje je starší o dvacet pět let.”
„O tolik? Není to trochu moc?”
„Je, no, taky se to stalo omylem.”
„Jak omylem?”
„Chtěl jsem ji požádat o ruku její dcery, ale ona mě nenechala tu větu dokončit.”

„Ve středu jedou rodiče do města do divadla,” oznamuje Monika svému nesmělému chlapci, „tak přijdeš k nám, jo?”
„No jo,” leká se Martin, „ale jak to poznám, že skutečně odjeli?”
„To je jednoduchý,” ví si rady Monika. „Prostě přijdeš před dům a až rodiče odjedou, tak vykouknu z okna a hodím na chodník korunu. Až uslyšíš cinknutí, tak už jsem sama a můžeš přijít...”
Stalo se. Monika hodí z okna korunu, uslyší cinknutí a dychtivě čeká. Čeká, čeká, ale Martin nepřichází. Hoříc netrpělivostí, seběhne dolů a spatří ho, jak šmátrá po zemi a něco hledá.
„Proč nejdeš nahoru?” diví se.
„To počká, napřed musím najít tu korunu, ne?” vysvětluje. „Hlupáčku, vždyť já jsem ji uvázala na nit a zase vytáhla vzhůru!”

„Slečno, máte přítele?”
„Ne...”
„Teď už ano.”