Sebevražedný zajíc

Potká zajíc vlka a ptá se ho: „Vlku, hele, proč máš tak velké oči?”
Vlk na to: „Zajíci, neprovokuj.”
Druhý den zase zajíc potká vlka a ptá se ho: „Vlku, proč máš tak velké uši?”
A vlk na to: „Zajíci, hele, neprovokuj mě Karkulkou, nebo se neudržím a sežeru tě.”
A už se těší, jak bude mít další den záminku zajíce sežrat.
A třetí den potká zajíc vlka a ptá se ho: „Vlku, proč...”
V tu chvíli se vlk nakrkne a slupne zajíce jako malinu.
Chvíli se nic neděje, vlk odpočívá po sváče na sluníčku. Najednou mu zastíní výhled obrys doktorky sovy. Ta se ho znepokojeně ptá: „Vlku, neviděl jsi zajíce? Před třemi dny dostal těžkou otravu poloniem, jak se hrabal na skládce. Řekla jsem mu, že už dlouho nevydrží, a teď se bojím, aby si ze zoufalství něco neudělal.”