Vtipy o zvířatech a přírodě

Víte, co nesnáší pes?
No přece vajíčka, není žádná slepice.

Hroch se rozhodne spáchat sebevraždu, tak si vyleze na mrakodrap a skočí dolů. Cestou si počítá patra: „Šest... pět... čtyři... tři... dva... jedna... nula... mínus jedna... mínus dva...”

„Sousede, koukám, že jste si pořídil čistokrevného psa.”
„Ale, co vás nemá. To jenom ten žrout zase slupl mýdlo!”

„Mami, to už je ta opice?” vyzvídá chlapeček v zoo.
„Ne, ještě ne, to je teprve pokladní.”

Jak se veš udrží na pleši?
Vší silou.

„Jseš snad tučňák patagonský,” zlobí se tučňačka, „tak přece máš nějaké patogenní zóny, ne?!”

Na telegrafním drátě visí několik netopýrů hlavou dolů. Z ničeho nic se jeden prudce otočí a zůstane hlavou nahoru.
„Hele,” šťouchne jeden z netopýrů do souseda, „co je s ním?”
„Nevím, asi omdlel!”

Tchyně vaří v kuchyni guláš. Malý domácí kocourek se přitulí k noze a mňoukáním si vyprošuje kousek masa. Tchyně ho odtlačí nohou. Kocourek se opět přitulí a prosí o kousek masa.
„Vypadni!” zařve na něj tchyně a odkopne ho do kouta.
Vzápětí přichází zeť z práce, posadí se ke stolu a tchyně mu říká: „Uvařila jsem výborný guláš jen pro tebe.”
A nabere mu plný talíř. Ještě než zeť začne jíst, přitulí se k němu kocourek a prosí o kousek masa. Zeť mu kousek masa hodí se slovy: „Dej si, mazlíku.”
Kocourek maso zhltne a vzápětí leží natažený na zemi a nedýchá. Zeť se rozlítí a zařve na tchyni: „Tak otrávit jste mě chtěla, vy bestie!”
A prásk jí jednu po rypáku a tchyně letí do kouta.
Kocourek pootevře očko a pomyslí si: „A máš to, svině lakomá!”

Zvířecí komando: „Do pozoru!”
Po chvíli: „Řekl jsem do pozoru!”
„Já vím,” ozve se viník. „Ale když já jsem had...”

V kapse klokanice sedí malý tučňák a stěžuje si na příšerné vedro. Tisíce kilometrů odtamtud sedí klokánek na ledové kře mezi tučňáky, třese se zimou a naříká: „Zatracená školní výměna!”