Vtipy o zvířatech a přírodě

Jede beruška šalinou a revizor se ptá: „Beruško, máte jízdenku?”
Beruška jízdenku nemá, tak ji dají před soud a soudce se jí ptá: „Beruško, máte jízdenku?”
Beruška ji nemá. Dají ji do vězení a policista se jí ptá: „Beruško, máte jízdenku?”
Beruška ji nemá. Useknou jí hlavu, vyletí její duch a říká: „Beruška nemá jízdenku, beruška má šalinkartu!”

Povídají si dva hlemýždi: „Člověče, jak ty to děláš, že tak dlouho žiješ? Bydlíš hned u silnice a ještě tě nic nepřejelo. Mého otce přejelo auto, když mu byly tři měsíce a pět dní.”
„No, na to musíš chytře,” povídá druhý. „Vždycky musíš nechat přejet jedno auto, pak utíkat co nejpřesněj doprostřed pruhu, v noci se musíš řídit podle světel, no a až přejede, tak pokračuj!”
„Já si to pořád nedokážu představit v praxi, zítra mi to ukážeš,” odpoví první.
Druhý den večer vidí hlemýžď z dálky dvě světla, napochoduje doprostřed, auto se blíží, a křup! Hlemýžď se z posledních sil zvedne a povídá: „Á velorex, to už jsem dlouho neviděl.”

Je doba honů. V příkopě sedí zajíček, má ovázanou packu a usedavě naříká. Přihopká k němu druhý a soucitně praví: „Copak, hony, hony?”
První zafňuká: „Hony.”
„Mysliveček, mysliveček?”
„Mysliveček.”
„Střelil, střelil?”
„Ne, šlápl.”

Správce přírodního parku v Britské Kolumbii dává instrukce návštěvníkům: „Je možné, že narazíte na medvěda grizzlyho. Protože se však většinou vyhýbá kontaktu s lidmi, tak byste si měli na baťoh přivázat zvonečky. Jejich zvuk varuje medvědy a ti tak budou mít dost času, aby zmizeli. Pokud ale někde uvidíte medvědí trus, ihned takové místo opusťte.”
Jeden z návštěvníků se zeptá: „A jak poznáme medvědí trus?”
Správce na to odpoví: „Velice jednoduše, je v něm spousta zvonečků.”

Leží mravenec na tanku, pomalu se probouzí po opici, kouká a praví: „Teda vždycky, když se takhle ožeru, dotáhnu domů nějakou volovinu.”

„Mohou ryby spát?” ptá se Jenda Petra.
„Samozřejmě! Kdo myslíš, že vymyslel vodní lůžka?”

„Žahla mne vaše včela!” rozčiluje se soused na včelaře.
„Která - ukažte - hned jí vyhubuju!”

Malý Jarda se před sloní klecí ptá: „Dědo, co je to za zvíře?”
„Počkej chvilku, vezmu si brýle.”

Chlap zabloudí v hustém lese a po třech dnech potká skupinu lidí: „To jsem rád, že jsem na vás narazil, už tři dny hledám cestu z lesa.”
„To jste na tom dobře, my už tři týdny!”

Pes: „Pán mě krmí, stará se o mě, dává mi střechu nad hlavou - určitě to je Bůh!”
Kočka: „Pán mě krmí, stará se o mě, dává mi střechu nad hlavou - určitě jsem Bůh!”