Vtipy o vlacích

Ve vlaku povídá taková lidská troska: „Narodil jsem se ve čtyřicátém šestém roce.”
„A před Kristem, nebo po Kristu?” zajímá se spolucestující.

Na bratislavském nádraží: „Turúru, turúru, přichádza vlak od Prahy...”
Za chvíli: „Turúru, turúru, přichádza vlak od Budapešti...”
Když přijíždí třetí vlak, ozve se strašná rána a vlak vykolejí.
„Veď som povedal, dajte tu rúru preč!”

Průvodčí si řekne, že si schrupne. Usne, zapomene v puse píšťalku a říká: „Co to bylo, že by zástupce?”

Ve vlaku se postarší muž nestydatě dívá mladé slečně do výstřihu. Vše pozoruje dáma v jeho věku a pohoršeně mu povídá: „Pane, nejste vy nějakej chlípnej?”
„Ne,” odpovídá čumil, „srdeční chlopeň já mám v pořádku.”

Proč musí čeští železničáři stávkovat alespoň 12 hodin?
Aby šlo jasně poznat, že to není zpoždění.

Průvodčí kontroluje pana Nováka: „Jak to, že nemáte lístek?”
„Já byl na nástupišti a vy jste volal: Rychle nastupujte...”

Dva chlápci jedou vlakem v jídelním voze. Objednají si sklenku slivovice. Přiťuknou si. Josef se rychle napije. V tom vjedou do tunelu a Josef vykřikne: „Tondo, nepij to, oslepl jsem!”

Přijde chlap do Smržovky na Dolní nádraží a chce jízdenku do Nagana. Ženská za okýnkem říká: „Nagano? Co to je? - Aha, tak to musíte na Horní nádraží, tam mají počítač.”
Chlápek jede na Horní nádraží a chce zase lístek do Nagana. Chlápek u počítače říká: „To v počítači nemáme. Jeďte do Liberce, tam vám snad pomůžou.”
Jede do Liberce a chce zase jízdenku do Nagana. Říkají mu: „Tak to nepůjde. Jeďte do Prahy na Hlavní nádraží.”
Na Hlavním nádraží: „Do Nagana nejezdíme. Jděte na letiště do Ruzyně.”
V Ruzyni: „Přímý spoj do Nagana nelétá. Musíte přes Moskvu.”
Chlápek už docela otrávenej letí přes Moskvu do Nagana a konečně je tam.
Po skončení olympiády jde v Naganu na nádraží a říká (japonsky): „Jeden lístek do Smržovky.”
„Dolní nebo Horní nádraží?”

Jak se pozná, že se na železnici stávkuje?
Nijak!

„Slečno, mohu si k vám přisednout?”
„Ukažte peněženku a možná i přilehnout!”