Vtipy o vesničanech

Vozka: „Prrr...!”
Kůň: „Prrr...d!”

Chlápek na venkovské silnici přejel tele. Zašel tedy na blízký statek, oznámil to majiteli a ptá se na cenu. Farmář povídá: „No, dneska takový tele stojí tak šest tisíc. Ale za šest let by mělo cenu aspoň dvacet tisíc. Takže po vás chci dvacet.”
„Dobře. Tady máte šek na dvacet tisíc. Je datován ode dneška za šest let!”

Jeden vidlák poslal své bývalé holce dopis a v něm: „Moc mi chybíš, lásko moje, bylas moje kupa hnoje.”

Přijede statkář z dovolené a zajde do chléva, tam je jeho věrná kravka.
„Tak jsem přijel z dovolené,” konstatuje navrátilec.
„Dojmy?” řekne kráva stroze.
„To jseš celá ty,” povzdechne si statkář, „jediné, co tě zajímá, je, kdy tě podojím!”

„Tak přece jen jsem se dostal na ligový trávník,” vytahuje se kamarádům vesnický fotbalový borec, „včera jsem odklízel sníh.”

Na vesnici: „Musím se ti přiznat, že tomu ani za mák nerozumím...”
„A co za mariánku?”

Vyorává děda brambory a nějak se mu nezdá jejich velikost. Jde tedy za manželkou a ta odhalí příčinu: „To jseš takovej pitomec, že zapomeneš, kde jsi včera vysel ozimou pšenici?!”

„Neříkejte, že váš František za celej víkend nevytáhl paty z domu!” nevěří stařence tetka Hrbatá.
„No, když tak přemýšlím, máte pravdu, vytáhl,” povídá babička. „V neděli po obědě si je na chvíli přehodil přes parapet, aby mu vysmrádly.”

Vidlákovi si koupili nového čuníka. Sotva se objevil na dvorku, získal si nečekanou oblibu u dětí a hned mu začaly vymýšlet jméno.
„Být váma bych to nedělala,” radí jim maminka.
„Proč?”
„Kvůli estetice - nevypadalo by to moc dobře, kdybychom měli k obědu třeba Karla na smetaně...”

Na vesnici: „Jak to děláte, paní Vaňková, že je vaše prádlo vždy tak čisté?”
„Používám prací prášek!”