Vtipy o svatbách a zásnubách

„Přišel ke mně, políbil mě a požádal o ruku...” líčí své nejlepší kamarádce Petra.
„A co jsi udělala?” hoří nedočkavostí přítelkyně.
„Vyrazila jsem s ním i s tou jeho pohřební kyticí dveře!”

Kolegové jdou gratulovat k chystané svatbě. Muž svěsí hlavu a praví: „Žádná svatba s tou něžnou brunetkou, kterou tak miluji, nebude, manželka mi to zakázala.”

Nejškodolibější provokatér na světě: Felix Mendelssohn-Bartholdy. Napsal svatební pochod, který doprovází k oltáři denně tisíce párů, a přitom zůstal celý život svobodným.

„Slečno, když si mě vezmete, zařídím vám byt, koupím vám auto, postavím chatu.”
„Fajn, až to všechno budete mít, tak mi dejte vědět.”

Vykrucuje se dívka před zrcadlem, maže se různými krémy, postřikuje se spreji, maluje se tužkami a při tom vzdychá: „Už abych se vdala, mám toho zkrášlování až po krk.”

Dva mladí lidé mají před svatbou a oba mají obdobný problém. Jejich partner o nich ještě neví úplně všechno. Ženich přijde za svým otcem a povídá: „Tatínku, bojím se o osud svého manželství. Víš, hrozně mi smrdí nohy a bojím se, že až to Marie zjistí, bude se chtít rozvést.”
„Synku, snadná pomoc. Musíš si často mýt nohy a hlavně, pořád nos ponožky. I v noci... Řekni jí, že je ti v noci zima na nohy.”
Synovi se tohle zdálo jako rozumné řešení.
Nevěsta zase přišla za maminkou: „Maminko, po ránu mám úplně hrozný dech a nevím, co s tím mám dělat.”
„Dceruško, to je normální, to má kdekdo. Stačí, když každé ráno, hned jak vstaneš, půjdeš do kuchyně dělat snídani a předtím si pořádně vyčistíš zuby. Ale nesmíš předtím říct ani slovo.”
„Neměla bych aspoň pozdravit, říct dobré ráno nebo něco?”
„Ne, ani slovo.”
Dcera tuto radu přijme. Nadejde velký den a po něm líbánky a první měsíce společného života. Vše je v pořádku - jeho věčné ponožky i její ranní mlčení nejsou nijak podezřelé. Až jednou ráno se manžel probudí a zjistí, že mu chybí jedna ponožka. V obavě z možných následků ji spěšně začne hledat, čímž vzbudí manželku. Ta se rozespale zeptá: „Sakra, co to děláš?”
On zkřiví obličej a povídá: „Proboha, tys spolkla moji ponožku!”

Novomanželka volá matce: „Mami, představ si, ten můj odmítá jíst brambory a maso, co jsem mu dala na oběd!”
Matka: „Musíš mu vysvětlit, kolik práce ti dalo, abys to uvařila.”
Dcera: „Jejda, a to se musí vařit?”

Jaký je rozdíl mezi svatbou a obchodem?
Žádný, obchodník ví, co nabízí, zákazník neví, co nakupuje.

Novomanželé vycházejí po svatebním obřadu z kostela. Kolemjdoucí kluci se na sebe zašklebí a jeden z nich řekne: „Vystrašíme je?”
Druhý neváhá, rozběhnou se k nim a křičí: „Ahoj tati...”

„Proč neustále pláčeš nad svým zetěm?”
„Jen co se stačil oženit, vypůjčil si ode mě sto tisíc.”
„A už ti něco vrátil?”
„Ano, vrátil mi dceru.”