Vtipy o Pepíčkovi

Pepíček jde do školy a učitelka řekne: „Vymyslete čtyři slova!”
Tak pepíček jde za maminkou, a řekne jí to a maminka mu řekne: „Dej pokoj.”
Pak jde Pepíček k bráchovi, ten se dívá na TV, Pepíček mu to řekne a brácha ho neposlouchá, a řekne: „Batman!”
Pak jde Pepíček k tatínkovi a řekne mu to také, tatínek se také kouká na TV a neposlouchá, dívá se na fotbal a o dva metry trefí od branky, a tatínek křičí: „O dva metry vedle!”
To samé sestra, ta píše referát a řekne: „Opička s růžovou prdelkou!”
Pak druhý den jde Pepíček do školy, a učitelka mu řekne: „Řekni mi ta čtyři slova.”
A Pepíček řekne: „Dej pokoj.”
Paní učitelka mu chce dát pohlavek, ale netrefí se, a Pepíček jí řekne: „O dva metry vedle!”
Učitelka řekne: „Jdem do ředitelny.”
Říďa řekne: „Co si myslíš, že jseš?”
Pepíček: „Batman.”
„A já?”
Pepíček: „Opička s růžovou prdelkou!”

Pepíček šel první den do školy. Tatínek ho dovedl do třídy a poprosil paní učitelku o chviličku na rozhovor. Řekl jí, že Pepíček je hodný chlapec, ale moc rád se o něco sází, a tak by se mohlo stát, že třeba ostatní děti připraví o svačiny a peníze na zmrzlinu. Učitelka se tvářila sebevědomě, že takových věcí zažila dost a všechno vždy zvládla. Ujistila ho, že tuhle věc vyřeší bez problémů. Po obědě tatínek volal do školy a ptá se paní učitelky, jak to jde.
„Všechno je v nejlepším pořádku. Mám pocit, že jsem vašeho synka zbavila těch jeho sázecích vášní. Ten neposeda trval na tom, že se vsadí o stovku, že mám v zadku krtka. Nakonec jsem se tedy vsadila a po hodině ho odvedla do sborovny a ukázala mu, že žádného krtka v zadku nemám.”
„Do háje! Dneska ráno se se mnou vsadil, že první den ve škole uvidí zadek paní učitelky!”

„Pepíčku, proč pláčeš?”
„Bratr mi dal facku!”
„A proč jsi mu to neoplatil?”
„To jsem udělal už předtím!”

Pepíček dorostl do školního věku, a tak ho poslední srpnový den maminka doslova zahrnula spoustou příjemných vyhlídek a informací o škole, aby ho nějak pozitivně naladila. Říkala mu, kolik potká nových kamarádů, nakoupila nové oblečení, vyprávěla, jak šla ona poprvé do školy a tak dál. Přišel první den, Pepíček se radostně vydal do školy a odpoledne se vrátil domů a vyprávěl o tom, jak se celý den měl. Druhý den ráno ho maminka budí, on se rozespale ptá, proč má vstávat, a když maminka říká, že je čas jít do školy, Pepíček udiveně říká: „Cože? Znova?”

Paní k přijímané služce: „Proč vás propustili z posledního místa?”
„Zapomněla jsem vykoupat děti.”
Pepíček: „Mami, tuhle vezmeme!”

„Pepíčku, a víš, za co jsi byl potrestaný?”
„Tati, ty jsi hrozný. Nejdřív mi dáš nářez a pak ani nevíš, za co?”

Přijde malý Pepíček k sousedce a říká: „Dobrý den, maminka se ptá, jestli nemáte kilo mouky, a kdyby ta stará kráva neměla, tak se mám ptát vedle.”

Prodavač se ptá Pepíčka: „Opravdu tě poslali koupit čtyři kila bonbónů a dvacet deka brambor?”

„Mami! Mami!” křičí Pepíček na dvorku.
Matka se vykloní z okna: „Co zase chceš, ty zlobidlo?!”
„Tomáš nechtěl věřit, že šilháš...”

Pepíček se ve škole chlubí učitelce, že jeho sestra má žloutenku. Učitelka ho pošle domů, aby to děti nedostaly. Za týden ho potká a ptá se: „Tak co, Pepíčku, jak se daří sestře?”
„Jó, to já nevím, paní učitelko. To víte, než sem dojde z Austrálie další dopis, tak to chvíli potrvá.”