Vtipy o pejscích a pejskařích

Žena si stěžuje manželovi: „Domluv tomu našemu psovi nějak, ať nepije vodu ze záchoda!”
„Neboj,” uklidňuje ji muž, „stejně jsem byl před nedávnou chvílí na malý, takže tam skoro žádná voda není...”

Jde pes z bufetu, v ruce limču a prosí kvočnu: „Pipko, dala bys mi jedno brko?”

Do řeznictví vběhne pes, ukradne několik buřtů a uteče. Rozčilený řezník však psa pozná, je to pes jednoho ze stálých zákazníků - místního právníka. Odpoledne zajde řezník k právníkovi a zeptá se ho: „Když mi vběhne do řeznictví pes a ukradne svazek špekáčků, mám nárok na finanční náhradu od majitele psa?”
„Ano, samozřejmě,” odpoví právník.
„V tom případě mi dlužíte sto dvacet korun,” říká řezník, „to totiž byl váš pes.”
Právník si povzdechne, vytáhne šekovou knížku a napíše šek na sto dvacet korun. Když je řezník na odchodu, právník ho zadrží: „Ještě moment! Tady máte účet na pět set korun za konzultaci.”

„Kouše ten pes?” ptá se známý majitele zvířete.
„Ne.”
„Škoda, chtěl jsem mu dát klobásku!”

Říká podnájemník domácí: „Ani nevíte, jak mám rád psy!”
„Proč si tedy každou noc taháte domů jinou kočku?”

„Ten pes, kterého jste nám prodali, nestojí za nic!”
„Jak je to možné?”
„Včera v noci štěkal tak hlasitě, že jsme ani neslyšeli zloděje v kuchyni!”

Malé děvčátko se ptá své matky: „Mami, můžu vzít psa na procházku kolem našeho domovního bloku?”
Matka odpoví: „Ne, protože hárá.”
„Co to znamená?” zeptá se dítě.
„Běž se zeptat tatínka. Myslím, že je v garáži.”
Malé děvčátko jde do garáže a říká: „Tati, můžu vzít Belle na procházku kolem našeho domovního bloku? Ptala jsem se maminky, ona ale řekla, že pes hárá a abych se šla zeptat tebe.”
Otec řekl: „Přiveď Belle sem.” Vzal hadr, namočil jej do benzínu, potřel jím zadní část psa, aby zakryl zápach a řekl: „Dobrá, můžeš jít. Ale drž Belle na vodítku a obejdi s ní blok jenom jednou.”
Malé děvčátko se psem odešlo. Za několik minut se ale vrátilo a pes na vodítku chyběl. Překvapený otec se zeptal: „Kde je Belle?”
Malé děvčátko odpovědělo: „Asi v polovině cesty kolem bloku jí došel benzín a nějaký pes se ji teď snaží dotlačit domů...”

Při venčení v parku: „Paní, proč ten váš pes pořád štěká?”
„Trénuje na řečnickou soutěž.”

„To je lovecký pes?”
„Ne, proč myslíte?”
„Že si celou cestu loví blechy.”

Pan Novák uvidí na ulici psa, jak s chladnou ladností mistra předvádí nejtěžší kousky karate. Chvíli ho se zájmem pozoruje a pak jde k němu a nevěřícně se zeptá: „Ty umíš karate?”
„A co má být?” opáčí zvíře. „Myslíte si, že v dnešní době, kdy má každý v kapse revolver, bychom my psi stačili na zloděje, kdybychom se nepřizpůsobili?”