Vtipy o národech a menšinách

O těchhle svátcích si pan Lissauer počínal v synagoze náramně bouřlivě. Tak se horoucně modlil, až se rozčílil a čím dál byla jeho slova hlasitější a gestikulace bouřlivější. Tu se ho dotkl šames konejšivě prstem: „Pane Lissauer, nekřičte tak na Pána Boha. Věřte mi, že v dobrotě se to dá lépe vyřídit...”

Víte, proč jsou cikáni v menšině?
Protože většina je ve vězení.

Jaké zlo mají společné USA a Darth Vader?
Používání imperiálních jednotek.

Stěžuje si cikán při odhrnování sněhu: „To je diskriminace, černý maká a bílý sníh si jen leží!”

Na pláži v Řecku se potkají dva cizinci: „Guten Tag, ich heiße Hans und ich komme aus England.”
Druhý na to: „Hello, my name is John and I come from Germany.”

Víte, proč v Somálsku nechodí Santa Claus?
Protože dárky dostávají jen ty děti, co celý rok hezky papaly.

Dva Irové si v hospodě poručí láhev Whisky. Pak si sednou ke stolu a beze slov začnou pít.
Pijou půl hodiny, hodinu, stále ani slovo.
Když dopijou, objednají si další.
A zase ji beze slova vypijou.
Následuje další a další.
Když dopijí pátou flašku Whisky, jeden z nich se zeptá toho druhého: „Tak co, dáme ještě jednu flašku?”
A druhý odpoví: „Přišli jsme sem chlastat nebo kecat?”

„Víš, kdo vymyslel množiny?”
„Slováci. Deset tisíc jich bojovalo v SNP, patnáct tisíc bylo raněno a dvacet tisíc dostalo metály.”

Samuel je na smrtelné posteli. Celá mišpoche se shromáždila kolem něj. Zahrnuje ho milými slovy, vzpomínkami, útěšlivými řečmi. Samuel je občas při vědomí, občas zase ne - když tu najednou ho něco skoro přivede zpátky k životu. Nezvykle silným hlasem zvolá na svoji manželku, kterou nevidí u svého lože: „Barbaro, co to cítím? Co je to za libou vůni?”
Barbara přijde k jeho loži, se slzami v očích, a vysvětluje: „To je, Samueli, ten můj jablečný štrúdl s mákem, ořechy a medem.”
Samuel se skoro vztyčí v posteli: „Ach, ty jsi zlato, já ještě naposledy ochutnám tu tvoji vyhlášenou pochoutku!”
Barbara na to smutně: „Samueli, je mi líto. Ten štrúdl je až na potom.”

Přijde rebe za farářem a ptá se, kolik stojí křesťanskej pohřeb, že potřebuje pohřbít sestru.
„Proč si ji nepohřbíte na židovském hřbitově?” ptá se zmatenej farář.
„Nu, ona zblbla a stala se křesťankou a navíc ještě jeptiškou,” odvětí nešťastný rebe.
„Ahá, vaše setra byla nevěsta Kristova, no to je hezké, pohřeb bude za pět stovek,” povídá farář.
Rebe sáhne do portmonky, položí dvě stě padesát na stůl a odchází se slovy: „Druhou půlku ať laskavě zaplatí švagr.”