Vtipy o národech a menšinách

Ráno v cikánském táboře. Kdo dřív vstane, ten se lépe oblékne.

Říká jedna cikánka druhé: „Eržika, to nekraď, to je naše!”

Dívali se dva Židé na dvoukorunovou bankovku a hádali se, jaká je to červeň: „hochrot”, či „karminrot”, nebo „ziegelrot” anebo „sepiarot”.
„To - to je bankrot!”

Mistr nepřestával lidi upozorňovat, že žijí jako roboti: „Jak se můžete nazývat lidmi, když všechny vaše myšlenky, pocity a činy jsou mechanické, vyrůstají ne z vás samých, ale z toho, nač jste si zvykli?”
„Může něco zlomit naše návyky a osvobodit nás?” ptali se žáci. „Ano, uvědomění.” Na okamžik se zamyslel a pak dodal: „A katastrofa.”
„Katastrofa?”
„Ano. Jeden velice anglický Angličan mi kdysi vyprávěl, jak po ztroskotaní lodi uprostřed oceánu a hodinovém plavání s druhým Angličanem se mu nakonec podařilo odpoutat se od svých návyků a promluvit s druhým, aniž by je někdo představil!”
„Co řekl?”
„Řekl: ‚Promiňte, že vás oslovuji takto bez představení, ale plaveme tady správně do Southamptonu?’”

Přijde cikán do řeznictví a povídá: „Kilo masa, ale hodně!”

Víte, proč se Romové sjednotili?
Protože v Jednotě je alkohol, cigarety i cukrovinky!

Probíhá bitka - skinheadi bijí Romy. Opodál stojí hlouček policistů a nic nedělají.
Bitka skončí, Romové leží na zemi, skini jdou na pivo. Nesmělý pozorovatel se ptá policistů: „Proč jste nic neudělali?”
„My jsme se nemohli rozhodnout, jestli pomáhat nebo chránit!”

Motto romské olympiády: „Není důležité zvítězit, ale vrátit sportovní náčiní.”

Víte, kdo má největší úctu k práci?
Romové. Ani se jí nedotknou!

Důvěřivý turista si stěžuje arabskému obchodníkovi: „Můj létající koberec ještě ani jednou neletěl!”
„A měl už jste ho s sebou v letadle?”