Vtipy o národech a menšinách

Nedávno v Praze otevřeli japonský fastfood. Celé Japonsko za 15 minut. Sushi, sake, harakiri...

Co by si přál český člověk, kdyby chytil zlatou rybku?
Lahváče, lahváče a tisíc dalších přání.

Farář zpovídá Deža: „A to tě po té krádeži nehryzalo svědomí?”
„V posteli mě něco hryzalo, ale nevím, jestli se tomu říká svědomí.”

Víte, jak poznáte falešného cikána?
Je oblečen do monterek.

Arabský šejch se zamiloval do židovské dívky. Její otec vykládá přátelům: „Ten šejch mi říkal, že pokud budu souhlasit se svatbou, tak mi dá tolik zlata, kolik dcera váží. Řekl jsem mu, že potřebuji měsíc na rozmyšlenou.”
„To je pravda, nutno přemýšlet, ti Arabové s jejich tvrdými zákony...”
„Ale ne, přemýšlet ne, ale krmit a krmit a krmit!”

Palestinští Arabové souhlasí se vznikem dvou nových samostatných států na Blízkém východě.
Jeden bude mít Hamás a druhý Fatáh.

Jak byl vynalezen bumerang?
V Austrálii neměli psy, tak museli klacek naučit, aby se vracel sám.

„Aranské ostrovy?” podivila se jedna cikánka. „Že o nich nic nevím, když je pojmenovali po mně...”

Čtyři rabíni se často přeli o náboženské problémy. Tři z nich měli vždycky shodný názor, čtvrtý s nimi zásadně nesouhlasil.
Po jedné takové debatě, když byl čtvrtý rabín opět přehlasován, rozhodl se, že se odvolá k vyšší instanci. Zvolal: „Pane Bože, ve svém srdci cítím, že mám pravdu já. Prosím, dej nám znamení, že je tomu tak.”
Byl překrásný den, ale jakmile to rabín dořekl, zahalil nebe nad nimi temný mrak.
„Pán nám odpověděl, měl jsem pravdu!”
Ostatní však nebyli přesvědčeni a namítali, že za horkého dne se bouřkové mraky tvoří často.
„Bože, dej nám prosím zřetelnější znamení.”
Tentokrát se objevily čtyři mraky, přiblížily se - tři těsně, jeden kousek dál - až se slily v jeden velký a z něj uhodil blesk do blízkého stromu.
„Říkal jsem vám, že je to tak, a Pán to potvrdil!”
Ostatní však znovu namítali, že to se může stát přirozenou cestou.
Rabín se opět chystal požádat Pána o opravdu jasné znamení, ale než to stačil říct, nastala tma, země se zatřásla a hromový hlas zaburácel: „MÁÁÁ PRRRAAAVDU!”
Rabín se obrátil na kolegy a řekl: „Tak co, stačí vám to?”
Jeden z jeho odpůrců pronesl: „No a co? Tak je to 3:2.”

„Prosím vás, kdo je ta dáma, co támhle stojí s Rosenbaumem?”
„Ta? To je přece jeho paní, pane Katz!”
„To je jeho paní? Dobře mu tak!”