Vtipy o národech a menšinách

Jak zní cikánská hymna?
Ručičky, nebojte se, vy makat nebudete...

Nejnovější zprávy: „Rómové na protest začali pracovat.”

Jak se cizím slovem nazývá navoněná Cikánka?
Arómka.

Dva černoši stojí na Karlově mostě a čůraj do Vltavy. První říká: „Páni, ta voda je dneska ale studená...”
A druhý: „No... a co je bahna na dně!”

K bohatému Rotschildovi přijde chudý šnorer a praví: „Pane Rotschild, pánbu chraň, já na vás nechci žebrat, chci se s vámi pouze vsadit o stokorunu, že já si můžu něco opatřit, co vy, bohatý Rotschild, si opatřit nemůžete.”
„Dobře,” dí Rotschild, „sázka platí. Nyní jsem však zvědav, co vy si můžete opatřit a já ne.”
Šnorer vítězoslavně: „Tak si tedy opatřte od židovské náboženské obce vysvědčení chudoby!”

Potkají se tři roboti - americký, český a ruský. Český říká: „Nemáme maso.”
Americký nechápavě prohlásí: „Co je to NEMÁME?”
Ruský se podiví: „Co je to MASO?”

Když Kristus opouštěl svět, pověděl cikánům: „Nic nedělejte, dokud se nevrátím...”
A oni ho dodnes poslouchají.

Blum strašně toužil po paní Stern. Ani paní Stern nebyla proti, jenže starý Stern byl žárlivec a hlídal ji ve dne v noci. Konečně přišla vytoužená Sternova služební cesta. Blum dostal moták: „V deset čekej před domem. Stern odejde zadem. Až bude vzduch čistý, hodím ti dvacetník. Toužící Rivka St.”
Blum běhal po venku už od devíti, aby tu netrpělivost a všecko rozchodil. V deset stepoval před domem paní Stern. Pootevřelo se okénko, mince cinkla o dlažbu. Paní Rivka nahoře je celá rozechvělá. Pět minut... deset minut... po půl hodině se přibelhá Blum nahoru, Rivka mu padne kolem krku: „Kdes byl, drahý?”
Blum na to: „Představ si, až doteďka jsem hledal ten dvacetník!”

Klein dostane v noci telegram: VASE PANI V LAZNICH NAHLE ZEMRELA. Opatrně ho složí a položí na noční stolek. Zhasne, zaboří hlavu do polštáře a řekne si: „Teď se nebudu rozčilovat, celou noc bych nemohl spát, ale zítra ráno, to bude probuzení!”

Přijde cikán k doktorovi a povídá: „Pane doktor, já už jsem úplně zoufalej. Mám jedenáct dětí, platím samý alimenty - uřízněte mi ho!”
„Ale Dežo, to přece nemá cenu,” namítne lékař. „Já ti ho teď uříznu a ty za měsíc přijdeš, že ho chceš zase zpátky.”
„Ale ne, pane doktore, nepřijdu, slibuju!”
Doktor tedy provede příslušnou operaci. Neuplyne ani měsíc a cikán je zase v ordinaci: „Měl jste pravdu, pane doktor, nedá se to vydržet. Přišijte mi ho zpátky!”
„No jo, Dežo,” svraští muž v bílém obličej, „ale já už toho tvého nemám. Mám tu teď jen jednoho z opice. Chceš ho?”
Cikán souhlasí, a tak mu to doktor přišije. Po delší době potká doktor Deža na ulici a ten se k němu žene s úsměvem na tváři. Doktor se zastaví a vyzvídá: „Tak co, dlouho jsi u mě nebyl, pomohlo to?”
„Teda, pane doktor,” rozplývá se Dežo, „je to úplně perfektní. Mám po problémech! Jakmile se něco narodí, okamžitě se to sebere a utíká to do lesa!”