Vtipy o mužích a ženách

Pepa volá kolegovi: „Přijď ke mně, mám tu dvě ženské.”
„Hezké?”
„To ani ne, ale po dvou flaškách vodky budou!”

„Můj manžel dokáže za večer udělat i tři sta prvotřídních šťouchů,” chlubí se Albínka Jarmilce.
„To ti závidím. Ten můj jich udělá dvacet a už nemůže,” vzdychne na to Jarmilka.
„Ale drahá, na co ty hned nemyslíš. Můj manžel ty šťouchy dělá na kulečníku. V posteli jich udělá ještě víc můj přítel Antonín!”

Byl to formát - balík A1.

Jeden: „Podívej, to je holka jako lusk!”
Druhý: „Máš pravdu, taky se mi zdá nějaká zelená...”

Šla jsem jednou ulicí, když mě oslovila obzvláště špinavá a zanedbaná bezdomovkyně, která mě požádala o pár korun na večeři. Vyndala jsem svou peněženku, vytáhla dvě stovky a zeptala se: „Když vám dám ty peníze, nekoupíte si za ně víno místo večeře?”
„Ne, přestala jsem pít již před lety,” řekla mi bezdomovkyně.
„Nepoužijete je na nákupy, místo abyste si opatřila jídlo?” zeptala jsem se.
„Ne, neztrácím čas nakupováním,” odpověděla bezdomovkyně, „potřebuji veškerý svůj čas na to, abych zůstala naživu.”
„Nepoužijete je v kadeřnictví místo zakoupení potravin?” zeptala jsem se.
„Jste blázen?!” odpověděla bezdomovkyně. „Moje vlasy nejsou upraveny již léta.”
„Dobře,” řekla jsem, „nedám vám ty peníze, místo toho vás s manželem vezmeme dnes na večeři.”
Bezdomovkyně byla v šoku: „Nebude se váš manžel zlobit? Já vím, že jsem špinavá a asi pěkně odporně zapáchám.”
Řekla jsem: „To je v pořádku. Je důležité, aby viděl, jak vypadá žena poté, co se vzdá nakupování, kadeřníka a vína.”

Manžel takhle sedí v kuchyni u svačinky, když v tom se přiřítí jeho manželka, rudá vzteky, drží v ruce papírek, na kterém je manželovým písmem napsáno ‚Mary Lou’ a žádá vysvětlení.
Manžel ji uklidňuje: „Drahá, víš, jak jsem minulý týden byl na dostizích? Mary Lou je jméno koně, na kterého jsem vsadil a vyhrál, takže jsem si to poznamenal, až budu sázet příště.”
Manželka se uklidnila, omluvila se, dala manželovi pusu na čelo a zmizela zase v koupelně.
O pár dní později přišel manžel domů a sedl si v kuchyni k jídlu. Vešla jeho žena, popadla pánev a přetáhla ho přes hlavu: „Dneska ti volal tvůj kůň!”

Ptá se sousedka paní Kaliankové: „Proč jsi tak rozrušená?”
„Ani se mě neptej. Kvůli lásce.”
„Prosím tě! Muži si nezaslouží, abychom se kvůli nim rozčilovali. Jak jeden odejde, přijde druhý...!”
„No právě... tentokrát ten první, Pepa není ochotný odejít!”

„Máš ráda Karla?”
„Ne, ale ze všech chlapů, které nemám ráda, ho mám nejraději.”

Říká manžel u výlohy: „I kdyby ses tu svlékla donaha, tak ti ten kostýmek nekoupím!”
Okolojdoucí pán: „Ale já ano!”

„Je pravda, že tě rodina tvého přítele nemá ráda?”
„A jak! Třebas - jeho žena by mě nejraději vlastnoručně zaškrtila.”