Vtipy o mužích a ženách

Hádají se tři muži o počátku lidského života.
„Život začíná v okamžiku narození,” tvrdí první.
Druhý namítne: „Ne, život začíná v okamžiku početí.”
„Kdepak,” říká třetí, „život začíná, když žena s dětmi odjedou na chatu.”

Do šenku dorazil i jeden pragocentrista: „Pane vrchní, mohl bych dostat připálený guláš a vynadáno?”
„Jistě, ale proč?”
„Jsem již dlouho na cestách, a tak se mi stýská po manželce!”

Chlápek se u doktora dozví, že do rána zemře. No, není to žádná měkkota, tak se s tím srovná. Řekne to ženě a dohodnou se, že si před smrtí musí ještě řádně užít milování.
No, asi po hodině unavení usnou. Jenže chlápek se za další hodinku probudí znova a má pocit, že už mu opravdu moc času nezbývá, tak vzbudí ženu a pustí se do toho znova jako zvířata.
Znova časem usnou a chlápek se pak zase probudí a má pocit, že by si měl dát ještě. Tak budí ženu, ale ta ho ignoruje. Zkouší úplně všechno, aby ji vzrušil, ale ta se akorát naštve a říká mu: „Já vím, že bys rád ještě. Ale já narozdíl od tebe musím ráno vstávat a jít do práce.”

Říká pan Novák manželce: „Dneska mám schůzi, vrátím se o něco později.”
„Já tě znám, vrátíš se zase ožralej jak svině a totálně bez peněz!”
„Jak si o mně tohle můžeš myslet?”
Ráno o páté stojí Novák totálně nadraný u dveří a praví manželce: „No, to je radosti, že jsi to uhádla!”

Mladá žena má podezření, že ji její muž klame. Rozhodne se dohnat ho k žárlivosti. „Co bys řekl na to, že jsem spala s tvým nejlepším přítelem?”
„No, tak bych řekl, že jsi asi lezbička.”

Paní Nováková: „Honzo, s tebou je to ale hrozný! To se nedá vydržet. Židle povalená, lustr utržený. To se nemůžeš jít oběsit do sklepa?”

Koná se pohřeb. Vdova a pozůstalí na spuštěnou rakev se slzami hází květiny. Jen tchýně do hrobu hodí něco, co s ránou narazí na víko. Ostatní se na ni divně podívají a ptají se, co to tam hodila.
„No kytky už neměli, tak jsem koupila bonboniéru!”

Manželům se narodí syn. Když mu jsou dva roky, řekne: „Bába.”
Druhý den umře babička.
Za měsíc řekne: „Děda.”
Druhý den umře dědeček.
Rodiče žijí ve strachu, co řekne. Pak to přijde. Syn řekne: „Táta.”
Tak si táta ten den odevzdaně vyřídil svoje resty a druhý den čeká na smrt. A nic. Třetí, čtvrtý... a žije dodnes.
Přesto zůstali tři mrtví: babička, dědeček a soused.

V domnění, že manželka je na chatě, si vláčí opilec domů nějakou podnapilou děvu. Doma odemkne a na chodbě stojí jeho žena, která se na příchozí dvojici vyčítavě dívá.
Opilý manžel se k ní nakloní a špitá: „Stará, nebuď svině, řekni, že jsi ségra.”

Hází muž tchýni z okna a říká: „Vidíš, babo, jiní by tě zabili, ale já tě pouštím na svobodu!”