Vtipy o lásce

Říká žena profesorovi, který je znám svou roztržitostí: „Vy jste na to už určitě zapomněl, ale kdysi jste mě požádal o ruku.”
„A vzali jsme se?”

„Rodiče mi s tebou zakázali chodit.”
„To neva, najdu si jinou...”

„Opravdu chcete toho krásného psa dát svatebním darem?”
„Samozřejmě, je to věrné zvíře, on se mi brzy vrátí.”

Mladá dívka k matce: „Já toho Pepu za manžela nechci. Je zrzavý!”
„Tu chvíli to vydržíš, on z tebe brzy zešediví!”

„Včera jsem se v divadle seznámil s parádní dívkou. Dala mi své číslo. A ty?”
„Coby - vybral jsem v šatně její plášť a utekl jsem.”

„Proč jsi zrušil svoje zasnoubení?”
„Ale, šel jsem na nedělní oběd a viděl jsem ji, jak práší koberce!”

„Pepo, až v neděli přijde ten nápadník naší Marušky žádat o její ruku, přivítej ho normálně. Nemusíš mu hned líbat ruce a oslovovat ho: Náš spasiteli...”

„Alenko, podívej, padá hvězda, hned si něco přej!”
„Přeji si, aby sis mne vzal za ženu.”
„A hele - ona zase odletěla zpátky!”

Dva na procházce. On: „Drahá, snaž se vypadat šťastně. Ta žena, co nám jde naproti, je moje bývalá manželka.”

Na lavičku v parku padá soumrak a on začíná být důvěrnější a náruživější.
„Ne, ne,” brání se ona, „co si to dovoluješ? To přece nesmíš... Když toho ihned, ale ihned nenecháš, tak začnu volat o pomoc. Co vlastně ode mne chceš...?”
Přivine ji k sobě, umlčí polibkem a šeptne: „Ale, drahoušku - když chceš volat o pomoc, tak také určitě víš, co chci...”