Vtipy o dětech a mladých

Chlapeček sedí smutně u otevřené konzervy.
„Proč jsi tak smutný?” ptá se ho maminka.
„Je tu napsáno paštika zaječí, a ona neječí a neječí.”

Pepíček jde do školy a učitelka řekne: „Vymyslete čtyři slova!”
Tak pepíček jde za maminkou, a řekne jí to a maminka mu řekne: „Dej pokoj.”
Pak jde Pepíček k bráchovi, ten se dívá na TV, Pepíček mu to řekne a brácha ho neposlouchá, a řekne: „Batman!”
Pak jde Pepíček k tatínkovi a řekne mu to také, tatínek se také kouká na TV a neposlouchá, dívá se na fotbal a o dva metry trefí od branky, a tatínek křičí: „O dva metry vedle!”
To samé sestra, ta píše referát a řekne: „Opička s růžovou prdelkou!”
Pak druhý den jde Pepíček do školy, a učitelka mu řekne: „Řekni mi ta čtyři slova.”
A Pepíček řekne: „Dej pokoj.”
Paní učitelka mu chce dát pohlavek, ale netrefí se, a Pepíček jí řekne: „O dva metry vedle!”
Učitelka řekne: „Jdem do ředitelny.”
Říďa řekne: „Co si myslíš, že jseš?”
Pepíček: „Batman.”
„A já?”
Pepíček: „Opička s růžovou prdelkou!”

Maminka dává Honzíkovi sto korun. Honzík ale zapomněl poděkovat. Maminka mu povídá: „A co jsi zapomněl říct?”
Honzík stále neví. Tak mu maminka poradí: „Co řeknu tátovi, když mi dá penízky?”
Honzík na to: „Proč mi dáváš tak málo?”

„Kdybych ztroskotal na opuštěném ostrově, klidně bych se obešel i bez nože,” vytahuje se dětem strýček řezbář.
„A jak bys to udělal?”
„Vyřezal bych si ho ze dřeva.”

Máma povídá ráno svému synovi: „Vezmi si čisté spodní prádlo - co kdyby tě srazilo auto?”

„Co to má znamenat, že nemáš čas?” zlobí se na Honzu máma.
„Nejdou mi hodinky.”

Pepík s Jardou se zájmem pročítají listinu výher, které můžou získat, když si zakoupí jistou tyčinku.
„Motorka by se hodila,” konstatuje Pepík.
„Mně by úplně stačila desátá cena,” skromně řekne Jarda. „Těch sto skateboardů by se dalo velmi výhodně prodat!”

„Jasně, že už si nikdy nebudu pilovat nehty pilníkem na železo!” slibuje mamince rozpustilý Kája. „Mimochodem, kde bych je vzal?”

„Pořádek dělá přátele,” říká Jarouškovi dědeček.
Chlapec na to: „Takže když si uklidím pokojíček, stanu se nejoblíbenějším klukem ve třídě?”

Pepíček šel první den do školy. Tatínek ho dovedl do třídy a poprosil paní učitelku o chviličku na rozhovor. Řekl jí, že Pepíček je hodný chlapec, ale moc rád se o něco sází, a tak by se mohlo stát, že třeba ostatní děti připraví o svačiny a peníze na zmrzlinu. Učitelka se tvářila sebevědomě, že takových věcí zažila dost a všechno vždy zvládla. Ujistila ho, že tuhle věc vyřeší bez problémů. Po obědě tatínek volal do školy a ptá se paní učitelky, jak to jde.
„Všechno je v nejlepším pořádku. Mám pocit, že jsem vašeho synka zbavila těch jeho sázecích vášní. Ten neposeda trval na tom, že se vsadí o stovku, že mám v zadku krtka. Nakonec jsem se tedy vsadila a po hodině ho odvedla do sborovny a ukázala mu, že žádného krtka v zadku nemám.”
„Do háje! Dneska ráno se se mnou vsadil, že první den ve škole uvidí zadek paní učitelky!”