Vtipy o boháčích

Zážitky amerického multimilionáře z velkolepé svatební cesty: „Když jsme pluli po moři na naší krásné nové jachtě, řasy široko daleko zezelenaly závistí.”

Potkají se dva dobře oblečení pánové, známí, a sdělují si novinky: „Jak to, že vy, majitel pěti domů, sháníte byt?”
„To máte tak, v mých domech je hrozně vysoké nájemné.”

„Slyšel už jsi o tom miliardářovi, jakého má žraloka?”
„Ne. Takovej skrblík, ani pořádný boty si nekoupí!”

„Ti Hrdličkovi jsou ale zazobanci!”
„Počkej, myslela jsem, že nemají ani vindru. Jseš si jistá, že jsou opravdu zazobaní?”
„Jasně, mají všude po bytě ptačí zob!”

Je Němec bohatej a má velkou vilu, tři bouráky v garáži a naproti bydlí Čech, taky obrovská vila, čtyři auta v garáži a teď ten Čech jde za tím Němcem a povídá: „Hele, jak to, že si tak žiješ?”
„No, vidíš tamtu dálnici? no tak ta byla široká 20 metrů, zkrátil jsem to na 19 metrů a vidíš.”
A Němec se ptá: „A jak to, že si ty tak žiješ?”
„Vidíš tamtu dálnici?”
„Ne.”
„Tak vidíš.”

„To bývaly časy, když jsem si žil jako boháč.”
„A proč jsi skončil?”
„Přišla mi revize.”

Lord Rothschild a Sir Wolfsohn se sejdou v City a hovoří o tom nejdůležitějším. A oba zjistí, že již drahnou dobu nenavštívili prodejce Rolls Royce za účelem koupě nejnovějšího modelu. Není důvod návštěvu déle odkládat. V salónu RR oba zahoří obdivem k nejnovějšímu modelu Rolls Royce Extasy v bleděmodré s interiérem v daňčí kůži. Oba chtějí koupit tento model, ale ouha - v salónu je jediný exemplář. Majitel se omlouvá, kdyby pánové chvíli posečkali, v mžiku tu bude i druhý, naprosto stejný vůz. Lord Rothschild i Sir Wolfsohn souhlasí, a tak jdou do kafetérie, posedí tam a za chvíli jsou zpátky a už tam na ně čekají dva úplně stejně bleděmodré Rolls Royce Extasy s interiérem v daňčí kůži. Nic nebrání uzavřít koupi.
Lord Rothschild vytáhne šekovou knížku, ale než ji stačí otevřít, sir Wolfsohn rezolutně praví: „O tom nechci ani slyšet. Teď je to na mně. Vy jste platil kafe.”

„Když mi žena dala na dort čtyřicet svíček, myslel jsem, jaké to nemám bohaté narozeniny,” svěřuje se sousedovi pan Sádlo. „Včera jsem byl ale u jednoho milionáře a on dostal čtyřicet dortů k svátku!”

Baví se tři milionáři, proč komu přispívají.
„Můj syn je nevidomý,” říká první, „proto přispívám Bílé pastelce.”
Druhý na to: „Moje dcera má zase rakovinu, proto přispívám Kapce naděje.”
„Já rád chodím do baru,” povídá třetí, „proto přispívám Kontu BARIÉRY.”

Kdo je spokojenější - ten, co vyhrál milion, nebo ten, co má pět dětí?
Ten druhý, výherce milionu chce milion další, otec dětí rozhodně další dítě ne!