Pan a paní Vodičkovi byli starší pán, děti jim odrostly, a tak se rozhodli, že si pořídí psa. Protože si nevěděli rady s výběrem, zašli za jedním známým, o kterém slyšeli, že je velkým znalcem psů.
„Ano, psi jsou opravdu mojí doménou,” přiznal skromně známý.
„Výborně,” zaradoval se Vodička, „vy nám určitě pomůžete, pořád se se ženou nemůžeme shodnout na rase. Já bych si přál německého ovčáka, ale tady manželka si už vyhlídla toho čivavu. Co byste nám více doporučil?”
„Tak tady není nad čím váhat,” odpověděl známý, „rozhodně bych dal přednost tomu vlčákovi. Čivava má sice jemnější maso, ale když ji uvaříte, zbyde vám z ní jen kost a kůže...”