Židovská víra

Efraim Schnefelstoff jede vlakem. Naproti němu sedí maďarský velkostatkář a vytáhne z příručního kufříku papír s uzeným.
„Nebylo by také libo?” ptá se svého souseda.
„Děkuji,” odvětí Žid, „rád bych, ale nesmím.”
„A proč?” ptá se bodrý velkostatkář. „Kdo vám to zakázal? Doktor, maminka, nebo tatínek?”
„Naše židovská víra mi to přikazuje,” vysvětluje Schnefelstoff.
Nato se dá Maďar do uzeného a všechno sní. Potom sáhne do kufříku a vytáhne láhev vína.
„Tohle taky nesmíte?” ptá se Žida.
„Taky ne,” řekne Efraim. „Totiž směl bych jen tenkrát, kdybych byl donucen násilím.”
„Dobrá,” řekne velkostatkář, vytáhne revolver a zamíří na Žida. „Teď se napijte!”
Žid sáhne po láhvi a při tom zabručí: „Ale to jste mohl udělat už dřív, když jste mi nabízel to uzené.”