U Nováků na zahradě přistane létající talíř. Vyleze z něho jeden ufounskej, ale přijatelně vypadající pár, a tak je Novákovi pozvou domů a udělají mejdan. A když už jsou trochu v náladě, tak chlapy napadne, že by si mohli zkusit trochu rozšířit obzory a prohodit si manželky. Udělají to, Nováková si odvede ufouna do ložnice, tam se svlíknou, Nováková si ufouna znechuceně prohlíží a myslí si: „Takovej malinkej...”
Jenže ufoun trochu zakroutí ušima, a hned mu povyroste. A ještě, a ještě... Nastaví tu správnou velikost a pak si s Novákovou užívá až do rána.
Ráno, když ufouni odletěj, tak Nováková celá růžová říká manželovi: „Já to měla úplně nádherný! A co ty?”
A Novák na to: „No teda, já ti řeknu, za moc to nestálo. Úplně jako obyčejně a navíc mně celou dobu hrozně kroutila uši...”