Roubíček a loterie

Sobota odpoledne, Roubíček klečí na podlaze synagogy, trhá si vousy a naříká: „Pane Bože, vidíš, jaký jsem chudák, děti hladoví, Sára se se mnou hádá, obchod nejde, nech mne vyhrát v loterii.”
Nic, Pán Bůh neodpovídá. Roubíček chodí pravidelně do shromáždění, a neustále opakuje své nářky. Až takhle jednou, zrovna uprostřed Roubíčkova kázání se otevře chrámová střecha, dovnitř nakoukne Pán Bůh a povídá: „Roubíček, budou tak laskav, vyjdou mi na půl cesty vstříc a koupí si alespoň ten los?!”