Pocestný a hlouposti

Pozdní noc, zima, sníh, vlhko. Na dveře tluče pocestný. Paní domu ho nechce pustit: „Jsem sama, bojím se, že tě budou napadat všelijaké hlouposti!”
„Ale ne, jsem zmrzlý, hlahladový, nepotřebuju nic než jídlo a teplo.”
Tak ho pustila, nakrmila a posadila k peci. Po chvilce se zeptal: „A matko, mělas na mysli nějaké konkrétní hlouposti?”