Omlazující prášky

Pan Navrátil, muž v nejlepších letech, se vrací domů z lázní. Vítá ho mladá žena, skoro ještě dívka, s dítětem v náručí.
„Promiňte,” koktá pan Navrátil rozpačitě, „tady přece měla bydlet moje manželka?”
„No to jsem přece já, drahoušku,” šveholí omládlá paní Navrátilová. „Víš, chtěla jsem tě překvapit. Přišel totiž nějaký muž a prodával omlazující prášky, tak jsem si koupila, abych ti udělala radost.”
Pan Navrátil při pohledu na svou ženu jihne. To je opravdu milé překvapení, myslí si. Náhle se však zarazí a ulpí pohledem na vrnícím miminku.
„To je od tebe hezké, miláčku, ale co to děťátko?”
„Ale,” mávne naštvaně rukou paní Navrátilová. „To je náš dědeček, von se toho přecpal.”