Nezaplacená večeře

Šnorer, který je zároveň velký chucpenik, povečeří v drahé restauraci. Nemá však na zaplacení a když na něj přijde majitel, šnorer spustí: „Nerozčilujou se, já jsem výjimečně talentovaný šnorer, a když teď vyjdu do ulic, za hodinu seženu částku, kterou jim dlužím. Toť se ví, kdo jim zaručí, že se jim s penězi vrátím, takže by bylo nejlepší, kdyby šli se mnou a ani na chvilenku mě nespustili z očí. Ale může si takový známý restauratér dovolit být viděn ve společnosti šnorera? Asi nemůže, takže vědí co? Já jim tady poctivě počkám a oni si jdou zatím vyžebrat peníze za mou večeři.”