Finta se zápalkami

Milánský policista zastavil časně ráno na ulici podezřelého muže s dvěma velkými kufry. Kázal je otevřít a jak předpokládal, kufry byly naplněny kradeným zbožím: šunkou, sýry, masem, láhvemi vína.
„Výborně,” konstatuje policista, „půjdete se mnou na komisařství!”
Zloději nezbývá než poslechnout. Prosí jen o povolení zapálit si cigaretu.
„K čertu,” poznamenává a tváří se, že hledá zápalky. „Mohl bych si pro ně skočit tady do trafiky?”
Policista souhlasí. Zloděj vejde do trafiky a zmizí dveřmi do dvora.
Za několik měsíců týž policista na téže ulici uvidí téhož chlapa s napakovanými kufry. Znovu si je dá otevřít a opět odvádí chlapa na komisařství. Když přecházejí kolem trafiky, vytáhne zloděj cigaretu a poznamená: „K čertu, nemám zápalky, nepočkal byste chvíli, než si je tu koupím?”
„Tak to ne,” odmítne policista, „dvakrát se ti to nepodaří! Zůstaň venku, ohlídáš kufry a zápalky půjdu koupit já!”