Domorodá rosnička

V poušti natáčel velkofilm jeden hollywoodský filmový štáb a jednoho dne je začal pozorovat starý domorodec. Chvilku na ně koukal, pak na nebe, potom znova na filmaře a potom přišel k režisérovi a řekl mu: „Dneska pršet,” a odešel.
Režisér mávl rukou a točí dál, ale opravdu za chvilku přijde lijavec a štáb vůbec nemůže točit.
A za týden se znovu objeví domorodý muž na place, chvilku kouká na filmaře a potom říká režisérovi: „Bude bouře, bude písková bouře,” a odejde.
Režisér tomu zase nevěnuje pozornost, točí se dál a za okamžik opravdu přiletí obrovská písečná bouře a zničí polovičku kulis.
A režisér řekne asistence: „To je neuvěřitelné, ten chlap měl dvakrát pravdu. Kdybychom ho poslechli, ušetřili bychom spoustu peněz. Najměte ho.”
A tak domorodce najmou, ten každý den chodí na místo, chvilku kouká na filmaře, chvilku na nebe, pak jde k režisérovi a řekne: „Dneska dobrý,” a odejde. A jindy řekne: „Dneska pršet,” odejde, všichni mu věří.
Ale jednoho dne domorodec neřekne nic a režisér se ho ptá: „Člověče, tak jaký dneska bude počasí? Já musím natočit důležitou scénu.”
A domorodec pokrčí rameny a říká: „Já nevědět, já mám rozbitý rádio!”