V malém přímořském městečku je již páter unaven ze zpovídaní, když má neustále poslouchat, jak se mu lidé svěřují se svými nevěrami. A tak na příští mši vyhlásí: „Kdo se mi chce svěřit s tím, že byl svému manželovi nebo manželce nevěrný, stačí, když mi řekne, že spadl do zálivu.”
Tato konvence se ujala a páter měl ulehčenou práci. Čas plynul a starý kněz zemřel. Na jeho místo nastoupil nový. Po několika dnech navštíví policejní stanici a radí policistovi: „Měli byste něco udělat s bezpečností u zálivu. Neustále tam padají lidé!”
Policajt se jen pobaveně usměje a doporučí páterovi, aby zašel za policejním ředitelem. Policejnímu řediteli knězova nevědomost také přijde k smíchu a pošle ho za starostou. Farář přijde za starostou a stěžuje si: „Měli byste něco udělat s bezpečností kolem zálivu, neustále tam padají lidé!”
Starosta se směje, až se za břicho popadá. Páter už se rozčílí: „No, to není žádná legrace! Zrovna vaše žena tam minulý týden spadla šestkrát!”