Známý neznaboh Benny přišel z Haify rovnou do pekla. Čekalo ho jedno velké překvapení. Svěží příroda, zelené trávníky, bujné lány, stromy plné všelijakých plodů, zahrady plné zeleniny, zurčící bystřiny, stinné hájky, jezírka - neuvěřitelně utěšený pohled! Benny jako podnikatel si dovedl spočítat, že bude muset zacálovat nějaké úroky za svůj plně prožitý veskrze hříšný život, ale toto?
„Co čučíš, kemo?” drcnul do něj jeden šťastně vyhlížející obyvatel pekla.
„No, čučim,” připustil světem protřelý bonviván, „čekal jsem leccos, ale toto je co? Myslel jsem si - peklo, to je poušť a šílený vedro bez jediného místa, kde by bylo líp! Ale že bude všude ovoce, květiny, vůně, svěží vánek, oázy stínu a bzučení cikád - to tedy čučim. To ale není peklo! Co se stalo s peklem?”
Starousedlík se podrbal za uchem: „Jo, to bejvávalo, přesně jak jsi říkal. A ještě hůř. To bylo kdysi. Pak to ale nabralo tenhle obrat, jak sem přišli nějací ti Izraeliti a celý peklo zničili tím svým zavlažováním!”