Kovářova smůla

Potká se kovář Kladívko se svým kolegou z druhého konce města: „Tak co, jak si žiješ?”
„Ále, ani se neptej,” mávne rukou kolega kovář. „Manželka mi utekla s nějakým floutkem, kluka mi zavřeli, dcera se spustila s nějakou drogovou partou, zloději mi vykradli byt a včera jsem havaroval se svým autem na kluzké vozovce...”
„A co ve firmě - aspoň tam jsi spokojený?” snaží se pan Kladívko mluvit o něčem jiném. „Co vlastně děláš?”
„Vyrábím podkovy pro štěstí...”