V letadle říká pilot cestujícím: „Bohužel nám přestal fungovat jeden z motorů, abychom mohli znova nabrat výšku, musíme letadlu trochu odlehčit, zavazadlový prostor je již vyprázdněn, nyní vás žádám o to, abyste dali také všechna příruční zavazadla do uliček...”
Letušky vyhodí zavazadla ven a letadlo se vznese opět do výšky.
Po nějaké době se ozve znovu pilot: „Bohužel jsme motor stále nenahodili a znovu klesáme, tentokrát bude třeba obětovat někoho z cestujících...”
V letadle se začnou pasažeři rozhlížet, dívat jeden na druhého a ozývá se nesouhlasný šum...
Pilot pokračuje: „Rád bych vás trochu uklidnil, nejsme žádní xenofobní rasisté, a tak začneme hezky pěkně podle abecedy... takže Arabové, buzeranti, Cikáni, černoši...”
V zádi letadla se pod sedačkami krčí černoch se synem a začíná se hlásit: „Afroameričani...” Nic. „Barevní...” Nic. „Černoši...” Nic.
„Tati, vždyť jsi mi vždycky říkal o bratru Lutheru Kingovi, jak se nemáme stydět za to, že jsme Afroameričani, a teď tohle?”
„Jasně, synku, ale drž hubu, pro dnešek budeme raději negři, Japonce vyhoděj dřív!”