Pan Grunwald se vydal ráno do města na drobné nákupy. Nejdříve byl v papírnictví Weintraub, poté u knihkupce Sedláčka a nakonec v obchodním domě Brouk a Babka.
„Kde máš deštník?” ptala se v poledne jeho žena.
„Já ho někde zapomněl,” chytil se za hlavu pan Grunwald, „hned se pro něj vypravím.”
Odpoledne ho skutečně donesl a povídá ženě: „Tak si to představ, Sára, přijdu do obchodního domu, projdu všechna oddělení a všude mi tvrdí, že jsem tam nic nenechal. Jdu ke knihkupci, ten se zapřísahá, že můj deštník nemá. Teprve náš starý dobrý Weintraub bez mrknutí oka zajde dozadu a deštník mi donese. Z toho je vidět, že našinec je poctivý, kdežto gojim, ti by ti upřeli nos mezi očima.”