Za dob komunismu. Stařenka se snaží nastoupit do rozjíždějící se šaliny. Nakonec se jí to přece jenom podaří a oddechuje si: „Chvála bohu!”
Otočí se k ní jeden chlápek a povídá: „Ale babi, ne chvála bohu, chvála Stalinovi, to se dneska musí říkat.”
„No jo,” povídá babka, když se jí to rozleží v mysli, „ale co až Stalin umře, co budem říkat pak?”
„Pak budem, babi, říkat chvála bohu!”