Láďa, bezdomovec, Brňák jak...

Láďa, bezdomovec, Brňák jak hrom, přijde na úřad práce a žádá tam o nějakou práci. Tam sedí dva chlápci a jeden na to: „Láďo, my bychom ti hrozně rádi nějakou práci dali, ale máš smůlu, nic nemáme.”
Láďa se nevzdává a říká: „Chlapi, ale já se znám s Klausem.”
Oni: „To ti tak žerem.”
Tak Láďa vezme telefon, vytočí Pražský Hrad, tam to vezme Klaus, pokecají, takový ty fráze, jako jak se má Livie, nebo tak co, kdy zase zajdem na hrba. Ti dva jako že no a co, Klause u nás zná každý. Nereagujou.
Láďa: „Chlapi, ale já se znám i s Barackem Obamou.”
Zase vytočí Bílý dům. Zase pokecají, jak se má Michelle. No a zas nic, ti dva nereagujou.
„Láďo, práci nedostaneš.”
Tak Láďa: „Chlapi, ale já se znám i s papežem.”
Tak vezmou dodávku, dojedou do Vatikánu, tam papež zrovna slouží mši, plný kostel lidí. Láďa se pustí nahoru k oltáři, už z dálky volá: „Nazdar Benedikte!”
Papež ho uvidí, rozpřáhne ruce, objímají se, pokecají, jak to jde a jak se má Bůh atd. Láďa se vrátí zpátky, tam stojí ti dva chlapi, úplně odvaření, dolní čelisti spadlé až na hrudník, oči vykulené.
Láďa na ně kouká: „To jste tak hotový z toho, že se znám s papežem?”
„Ne, to ne, ale před chvilkou tudy šli dva Japonci, a ten jeden se ptal: Co je to za kreténa, co támhle stojí vedle Ládi?”