Černý humor

Jednou jsem se takhle procházel po hřbitově a najednou vidím děvče, které se jen tak prochází mezi hroby a smutně kouká. Zeptal jsem se jí: „Ty tady máš nějakého příbuzného?”
Odpověděla: „Ne, ale za chvíli asi budu mít.”
„Jak to,” zeptal jsem se.
„No on děda špatně vypadá.”

„Tak vidíš, táto,” praví vyčítavě paní Nováková, „za ty peníze, co jsme vyhodili za tu tvou operaci, jsi mohl mít krásný funus!”

Pan Adamec se díval do výtahové šachty, jestli už jede výtah.
Zítra by se byl dožil padesáti let.

Někdo klepe na dveře, pán otevře a tam stojí malá smrtička s malou kosičkou a povídá: „Pane, přišla jsem si pro vašeho křečka.”
Pán říká: „Neotravuj a vypadni.”
Za půl hodiny zase někdo klepe na dveře, pán otevře a tam stojí velká smrtka s velkou kosou a malá smrtička s malou kosičkou. Ta malá říká: „Mami, to je on...”

Na úrazovce: „Co se vám stalo, chyba v řízení?”
„Ne, chyba v učebnici chemie.”

Má to jednu ruku a vykulené oči. Co je to?
Neopatrný dělník!

Proč jsou kostry pořád tak veselé?
Protože jim nikdo nemůže dát za uši.

Sedí dva mravenci na žiletce a jeden říká: „Posuň se...”

Náčelník lidojedů: „Tu blondýnku mi připravte večer do postele syrovou!”

Lezou tři slimáci za sebou a najednou ten poslední vybouchne. První se ptá toho druhýho: „Co se mu stalo???”
Ten druhej říká: „Nevím, asi to byl Muslimák...”