Černý humor

„Nevíte, jedí kanibalové esíčka?”
„Ano, křupavé páteře jim velmi chutnají.”

Jakmile Robert zemřel, jeho vdova, Marie, povídá svým přátelům, jaký moudrý její manžel byl: „Robert myslel na všechno. Předtím, než zemřel, zavolal si mne ke své posteli a podal mi tři obálky. ‚Marie,’ povídá, ‚dal jsem svá tři poslední přání do těchto obálek. Jakmile zemřu, otevři je a udělej to, co je v nich napsáno. Potom budu moci odpočívat v pokoji.’”
Přátelé se jí zeptají: „Co bylo v těch obálkách?”
„V první bylo 50 000 korun a poznámka: ‚Prosím, kup za tyto peníze krásnou rakev.’ Tak jsem koupila nádhernou mahagonovou rakev. V druhé bylo 100 000 korun a poznámka: ‚Prosím, vystroj za tyto peníze pohřeb.’ Tak jsem vystrojila velkolepý pohřeb i s kapelou a smuteční hostinou.”
A přátelé se ptají: „Co bylo ve třetí obálce?”
„Ta obsahovala 200 000 korun a poznámku: ‚Prosím, kup za tyto peníze nějaký hezký kámen.’” Marie zvedne ruku, ukáže na desetikarátový diamantový prsten a říká: „Tak jak se vám líbí můj kámen?”

„Pepo, prej ti umřela manželka?”
„Hééé...”
„Prej jsi pochoval manželku?”
„Jo, musel jsem, ona umřela!”

Přijde smrtka k doktorovi, ten jí udělá rentgen a říká: „Máte zlomené žebro, tak to vám dám týdenní neschopenku.”

„Co se stalo s Pepkem, že už jsem ho dlouho neviděl?”
„Usnul, jako když ho do vody hodí. A ráno ho našli utopeného.”

Kanibal spatří Eltona Johna a zaraduje se: „Konečně něco teplého do žaludku!”

Děda se vrátí z nemocnice a všichni se ho hned ptají, jak to dopadlo.
„Pan doktor mi zakázal seriály,” povídá děda.
„Proč prosím tě?” diví se všichni.
„Že už bych je prý nedokoukal...”

Proč má kachňátko tak malou nohu?
Aby mohlo zašlápnout hořícího vajgla.
A proč má kachna tak velkou nohu?
Aby mohla zašlápnout hořící kachňátko.

Poslední slova Vladimíra Majakovského před sebevraždou?
„Soudruzi, nestřílejte!”

Poslední slova před smrtí: „Pojď se schovat pod strom, sem blesky nemůžou.”