Černý humor

Baví se dvě kámošky - Lenka a Míša.
Lenka: „Víš, umřel mi manžel.”
Míša: „Cože?? Jak umřel?”
Lenka: „No on přišel domů, zapálil si cigaretku, spadla mu na zem a začal hořet celý byt.”
Míša: „Takže uhořel?”
Lenka: „Nene, vyskočil oknem.”
Míša: „Takže se zabil tím pádem.”
Lenka: „Ne, stihl zavolat hasiče a ti mu tam natáhli plachtu, ale on se odrazil a vrátil se zpátky do toho okna.”
Míša: „Takže přece uhořel?”
Lenka: „Ne, zase vyskočil na plachtu, odrazil se od ní a skočil do silnice.”
Míša: „Takže ho srazilo auto?”
Lenka: „Nene, jel zrovna kamion a odrazil se od plachty toho kamionu.”
Míša: „Sakra, tak jak teda umřel??”
Lenka: „No pak ho zastřelili, protože už všechny štval.”

Poslední slova před smrtí: „Hele, tenhle zapalovač vypadá jako kolt...”

Byl to tak protivný a špatný chlap, že na jeho pohřbu chtěli pozůstalí ještě přídavek.

Volá hasič na kolegu: „Honzo, vrať tu ženskou zase zpátky, spletli jsme si barák.”

Víte, jak slepec pozná, když skáče padákem, že se blíží zem?
Vodítko prudce povolí.

Co je lidožrout, který snědl otce a matku?
Sirotek.
A když snědl i ostatní příbuzné?
Univerzální dědic.

„Kam mě to vezete?”
„Do márnice!”
„Ale já jsem ještě nezemřel!”
„Taky tam ještě nejsme.”

Letí dva muži v balónu a pod nimi na pláži se sluní jakási postava. Jeden z mužů se nakloní a zakřičí dolů: „Nevíte, kde to jsme?”
Dlouhou chvíli je ticho a pak se ze zdola ozve: „Jste ztraceni.”
Druhý muž v balóně na to poznamená: „To byl určitě matematik.”
„Jak jsi to pozn...”

Kdo má nejmenší radost z toho, když má pochovat dítě?
Hrobník.

Holka, se kterou jsem měl rande, mi už třetí den nezvedala telefon. Potom jsem zjistil, že ji přejel kamion.
Uff, aspoň že tak, myslel jsem, že mě ignoruje.