Černý humor

Potká pán na ulici takového vrásčitého, ošklivého staříčka: „Kolik je vám let, stařečku, určitě už tak sto?”
„Patnáct,” odvětí staříček.
„Sto patnáct?” uznale pronese pán.
„Ne, patnáct!” urazí se staříček.
Pán spráskne ruce: „Jenom patnáct? Kdy jste se, proboha, narodil?”
„V šestaosmdesátém v Černobylu.”

Soudě podle kvality nahrávky, Usámu bin Ládina snímali stejnou kamerou jako přístání Apolla na Měsíci. A je téměř jisté, že to bylo i na stejném místě.

Z nabídky cestovní kanceláře 10. září 2001: „Last minute - výlet na Dvojčata do New Yorku!”

Přijde paní na pohřební službu a povídá: „Chtěla bych manželovi předplatit nějaký luxusní pohřeb, ale diskrétně, je to překvapení k narozeninám.”

„Vybírej si pečlivé ženy,” radí mladému táta kanibal a spiklenecky na něj mrkne: „Dobře se pečou.”

Čím se liší Černobyl a Spolana?
Zeměpisnou polohou.

Vdova vybírá náhrobní kámen pro svého zesnulého manžela.
„Vezměte si tenhle za dvacet tisíc.”
„Ten je moc drahý!”
„Tak tenhle za deset tisíc.”
„To je ještě také moc drahé!”
„Tak tu mám ještě jeden, ale je na něm cizí jméno i datum narození.”
„Tak ten vezmu, on i když dělal šéfa, počítat ani číst neuměl!”

Přišla čerstvá vdova do pohřebního ústavu dojednat podrobnosti pohřbu svého manžela. Řekla řediteli, že chce, aby byl její manžel pohřben v tmavě modrém obleku. On se jí zeptal: „Nebylo by jednodušší pohřbít ho v tom černém obleku, který má na sobě?”
Ale ona trvala na svém a přislíbila libovolnou peněžní částku. Když nastal čas obřadu, vdova se dostavila na hřbitov a vidí, že její manžel leží v rakvi v krásném tmavě modrém obleku. Přistoupila tedy k řediteli ústavu a pochválila ho, že se jí oblek velice líbí. Pak se zeptala na cenu. On říká: „Víte, vlastně to nestálo ani korunu. Totiž, stala se velmi zajímavá věc. Hned, jak jste odešla, přivezli jiného nebožtíka, který čirou náhodou měl na sobě tmavě modrý oblek. Byl asi tak stejně velký, jako váš muž. Tak jsem se zeptal vdovy po něm, jestli by jí vadilo, kdyby byl její manžel pohřben v černém obleku. Řekla, že to vůbec nevadí, naopak že to je dobře. No, a tak jsem prohodil hlavy...”

Stevardka obsluhuje arabského cestujícího a ptá se: „Dáte si nějaký drink?”
„Ne, děkuji,” odpoví Arab. „Za chvíli budu řídit!”

Zdražení benzinu následkem hurikánu v New Orleans se citlivě dotklo i našich německých sousedů. Někteří Němci budou dokonce muset prodat vůz, aby měli na benzin pro svou limuzínu.