Vtipy o zločinu a trestu

Právník: „Byl jste tam, dokud jste neodešel, je to tak?”

Jakého soudu se bojí všichni právníci bez rozdílu?
Božího.

Paní učitelka ve školce vidí plačící Aničku a ptá se jí: „Proč pláčeš, Aničko?”
„On nám umřel dědeček.”
„To se tak někdy stává, když jsou lidé staří, tak zemřou,” povídá paní učitelka.
„To jo, ale tatínek za to dostal patnáct let.”

Na policejní stanici zazvoní telefon. Policajt ho zvedne a ohlásí se: „Policie, prosím...”
Ze sluchátka se ozve koktavý hlas: „Do do dobrý de den, ppane ppolicisto, jjjá vám v v volám, žže tady leleleží ch ch chcí chcíplej kkkůň. Vvv vodvezte s si ho ppprosím, on už tttu z z začíná z z z zapáchat...”
„A kde leží, chlape?”
„V v v... v v v... v v v...”
„Ve Vodičkový?”
„N n ne, v v v... v v v...”
„Prosím vás, chlape, vykoktejte si to a pak mi zavolejte.”
Za hodinu opět zvoní telefon: „Policie, prosím...”
„Do do dobrý de den, ppane ppolicisto, jjjá vám v v volám, žže tady pp pořád le le leží ten ch ch chcíplej k k kůň, ooon už t t t tady ssstrášně pa pa páchne a a a už popo něm lezou m m m mouchy a m m motaj s s se tu i d d děti...”
„No a kde leží?”
„V v v... v v v... v v v...”
„Ve Vodičkový?”
„N n ne, v v v... v v v...”
„Sakra chlape, až si to vykoktáte, tak mi zavolejte.”
Za dvě hodiny se telefon ozve opět: „Policie, prosím...”
„Do do dobrý de den, ppane pppolicisto, t t ten kůň už tady f f fakt hhh hrozně s ssmrdí, ppp přijeďte si ppp pro něj.”
„A kde sakra leží, už to víte?”
„V v v... v v v... v v v...”
„Ve Vodičkový?”
„J j jo, už sssem ho tam v v vodtáh.”

Byli dopadeni dva zloději, kteří po dlouhá léta úspěšně pracovali společně.
„Kde a za jakých okolností jste se seznámili?” ptá se vyšetřující.
„V autobuse. Já mu ukradl hodinky a on mně peněženku.”

Přijde muž do advokátní komory a ptá se: „Máte tady advokáty?”
„Ale jistě, co si přejete?” dostaneme se mu odpovědi.
„Tak pro mě to bude jedno pivo a jednoho advokáta tady pro mého krokodýla.”

Bohatý starý muž umírá. Než zemře, zavolá si k sobě kazatele, doktora a právníka a každému z nich dá 30 tisíc dolarů se slovy: „Mám rád svoje peníze a vám důvěřuji. Vím, že je na vás spoleh a že na mém pohřbu vložíte peníze do rakve, abych si je vzal s sebou.”
Přijde den pohřbu a kazatel, doktor i právník hodí do rakve obálku.
Pohřeb skončí a všichni tři jedou domů jednou limuzínou.
Najednou propadne kazatel v pláč: „Musím se vám přiznat k něčemu strašnému - v mé obálce bylo jen 20 tisíc dolarů. Potřeboval jsem 10 tisíc na opravu střechy kostela.”
Doktor polkne a roztřeseným hlasem se přizná: „Já se také musím k něčemu přiznat - v mé obálce bylo jen 10 tisíc. Nutně jsem potřeboval těch 20 tisíc na nový rentgen.”
Právník to slyší a povídá: „No fuj, je mi z vás nanic. Já jsem do obálky vložil šek na 30 tisíc!”

Paní Šeredová zastaví policistu a povídá: „Támhle ten muž mne obtěžoval, myslím, že je opilý.”
Policista si ji pořádně prohlédl a konstatuje: „Jo, ten musí být jako dělo!”

Poslední čtyři roky jsem strávil hledáním vraha své expřítelkyně.
Nikdo to ale nechce udělat.

Policista přijde domů ze služby a říká manželce: „Představ si, že na břehu Bečvy zabili v noci jednoho člověka kvůli peněžence.”
„To je strašné,” zhrozí se manželka.
„Ale naštěstí v ní neměl žádné peníze,” pokračuje policajt.