Vtipy o zločinu a trestu

„Co mám říci novinářům?” ptá se tiskový mluvčí náčelníka poté, co auto hlídky havarovalo.
„Oznamte jim, že naši lidé byli okamžitě na místě nehody.”

V porodnici se narodí malý chlapeček. Hned po tom, co otevře oči, začne ze sebe sypat všechnu možnou matematiku. Doktoři se škrábou po hlavě a tvrdí, že něco není v pořádku. Nakonec se rozhodnou chlapečka operovat a vybrat mu kus mozku, aby se jeho inteligence dostala na úroveň ostatních, normálních lidí.
Když po operaci chlapeček otevře oči, začne každého okolo sebe obšťastňovat poučkami z fyziky. Doktoři se nemohou vynadivit. Po dlouhé poradě se rozhodnou chlapečka znova operovat a odstranit mu další kus mozku. Situace se však znovu opakuje. Tentokrát chlapeček chrlí kdejaké chemické vzorce.
Doktoři mají dlouhou, velmi dlouhou poradu. Nakonec se rozhodnou chlapečkovi vyoperovat poslední kousíček mozku, který mu v hlavě ještě zůstal. Po operaci doktoři stojí okolo postele, na které chlapeček leží, a s napětím čekají, co se bude dít.
Chlapeček otevře oči, každého si přeměří chladným pohledem a potom vykřikne: „Vaše občanské průkazy, všiváci!”

„Nepověsil bys pračku?” prosí manžela - policistu paní Zavadáková.
„Samozřejmě, ale nevím, jestli ty šňůry na balkoně tu plechovou kraksnu udrží...”

„Tohodle zloděje jsme chytili velice lehce. Vypáčil pokladnu, sebral peníze, vypil dvě láhve vodky a zanechal zřetelné otisky prstů.”
„Na láhvi?”
„Ne, na asfaltě!”

Brání se zadržený pašerák na hranicích celníkům: „Já za to opravdu nemůžu, že moje prasata pašovala kokain!”

„A nevšiml jste si náhodou, pane Jaroněk, čísla toho auta, co vás porazilo?” povídá policista při výpovědi.
„Všiml,” odvětí postižený chodec. „Pamatuji si ho, protože jsem si uvědomil, že je stejné jako letopočet narození mé ženy.”
Paní Jaroňková položí manželovi ruku na rameno a vloží se do řeči: „Tak hlavně, že se ti, drahý, nic nestalo. Půjdeme domů a už o tom nebudeme mluvit.”

Proč policisté fasují v zimě služební čepice?
Aby nebylo mozkožroutům zima.

Dva policajti se zlobí na přistiženého teroristu: „Člověče, vy jste se snad zbláznil! Umístit bombu u základní školy. Víte, jaké škody můžete napáchat?! Proč si s tím nejdete třeba před domov důchodců?”

„Jak jste mohl určit na minutu přesně, kdy oběť skonala?” ptají se soudního znalce užaslí novináři.
„Řekla mi to.”

„Koukám, že od té doby, co vám tady udělali policejní stanici, už tu nemáte žádné exhibicionisty.”
„To máte pravdu, všichni oblékli uniformu.”