Vtipy o zdraví a nemocích

„Kam balíš?”
„Jedu do Františkových lázní.”
„Tak pozdravuj Františka!”

Přijde do ordinace nastydlý pan Knepr. Doktor mu dá přes oči černou pásku, něco mu přiloží pod nos a ptá se: „Co to je?”
„Nevím, vždyť vám říkám, že cítím hovno!” podrážděně na něj vyjede pacient.
„Správně. A pak že máte takovou rýmu, že vůbec nic necítíte!”

V blázinci: „A letěl už jsi někdy v balónu?”
„A myslíš ve fotbalovém, nebo v basketbalovém?”

Přijde člověk k doktorovi: „Pane doktore, prosím vás, jak souvisí ústa s konečníkem?”
„No někde to začíná a někde končí, co je to za otázku?”
„Ale, když tlačím na stolici, viklá se mi šestka vlevo nahoře...”
„Ukažte... v podstatě jste v pořádku, ale příště, až budete jíst ty španělské ptáčky, nezapomeňte napřed odstranit tu nit...”

Pana Junáka, nastávajícího otce, probudí uprostřed noci světlo. Protře si oči a zjistí, že vychází zpod peřiny jeho těhotné manželky. Lehce s ní zacloumá a zašeptá: „Co ti to svítí pod peřinou?”
„Klidně spi,” uklidňuje ho žena. „Malej si asi čte.”

Beznohý invalida jede na vozíku kolem obchodu s obuví a náhle ho osloví jedna paní, jestli si nechce koupit boty. Invalida si jí nevšímá a jede dál. Pak spatří strážníka a povídá mu: „Pane, víte, já jsem beznohý a támhleta paní z obuvi mi říká, jestli si nechci koupit boty. Nemohl byste s tím něco udělat?”
Strážník odpoví: „Měl jste ji nakopnout do zadku.”
Invalida naštvaně jede domů a vše vypráví ženě. Manželka mu naleje panáka a povídá: „Na, vem si panáka, ten tě postaví na nohy!”

„Pane, jak to, že máte na jazyku tolik třísek?”
„No, víte, pane doktore, když mně se rozlila na podlahu litrovka rumu.”

„A vy byste neměl deprese, kdyby vám bratr přebral kluka, pane doktore?” povídá v ordinaci skleslý chlápek.

V nemocnici, kde leží smrtelně nemocný, se shromáždí příbuzní v čekárně. Konečně se objeví doktor, vypadá unaveně a zasmušile: „Obávám se, že mám pro vás špatnou zprávu. Jediná naděje pro vašeho milovaného je transplantace mozku. Je to experimentální, riskantní operace a mozek budete muset zaplatit.”
Všichni tiše sedí a vstřebávají tu zprávu. Po nějaké době se jeden zeptá: „No, a kolik takový mozek stojí?”
„Dvě stě tisíc mužský, sto ženský.”
Nastává trapná situace. Muži v místnosti zadržují smích a snaží se vyhnout ženským pohledům, nesmát se je stojí velkou námahu. Jeden muž už nedokáže ovládnout zvědavost a zeptá se na otázku, na kterou by se rád zeptal každý z nich: „Proč stojí ten mužský tolikrát víc?”
Doktor se usměje té dětsky nevinné otázce a povídá: „To je běžná cenová politika. Musíme snížit cenu ženských mozků, protože byly narozdíl od mužských používány!”

Na chodbě blázince se potkají dva blázni: „Neviděl jsi tu papeže s kšiltovkou?”
„Synu, co tě to napadá... já bych na sebe kšiltovku nikdy nevzal!”